02:10
Roku 1856 umírá Karel Havlíček Borovský. Ukázka z minisérie Božena zachycuje jeho pohřeb, který se stal jakousi manifestací vlastenectví. Jako takřka každý vlastenecký projev v 50. letech 19. století se i rozloučení s Havlíčkem dělo za bedlivé pozornosti tajné policie. Pohřeb organizoval Josef Němec, který byl následně potrestán osmidenním vězením...
Proč Božena Němcová svým životem ve své době tolik vyčnívala? V 1. polovině 19. století existovala poměrně přesná pravidla, co se od ženy a manželky očekává. Němcová se ale chovala úplně jinak, proto bylo její okolí včetně manžela tak často pobouřeno jejím životním stylem. K postavení ženy ve společnosti 1. poloviny 19. století se vyjadřují scenáristky minisérie Božena Martina Komárková a Hana Wlodarczyková, odborný konzultant minisérie Tomáš Feřtek, historička Milena Lenderová a literární historik Milan Horký. Video obsahuje ukázky z minisérie Božena.
Charakteristickou aktivitou českých vlastenců byly vycházky do přírody, při kterých se debatovalo o jazykových, literárních, kulturních i politických otázkách. Pasáž z druhého dílu minisérie Božena ukazuje vycházku, při níž se vede debata o vztahu k Rusku. Tématem vášnivé rozpravy Tyla s Havlíčkem je Tylovo dílo Poslední Čech, dojde i na deklamování veršů, do kterého se zapojí také Němcová.
Prvotní čtenářské zkušenosti Boženy Němcové byly spjaty s německou literaturou, kterou obdivovala. Ukázka z minisérie Božena je jakýmsi uvedením do čtenářského světa mladé Barbory, která předčítá pasáž z Goethova Utrpení mladého Werthera.
V dobách, kdy nemohly svobodně vycházet knihy některých autorů, u nás vznikl fenomén, kterému se říkalo samizdat. Hosty pořadu Krásný ztráty jsou vydavatel Jiří Gruntorád a spisovatel Ivan Binar, kteří vyprávějí o samizdatu. Popisují, jakým způsobem se přepisovaly zakázané knihy, v jakém nákladu byly vydávány a co způsobil nevídaný „ohlas“ zakázané literatury u pracovníků StB. Tématem rozhovoru je také vliv vězení na osobnost člověka a komunistické praktiky.
Pasáž představuje život a dílo spisovatele a novináře Jana Drdy. Zmíněny jsou nejen jeho knihy a jejich filmová zpracování, ale i divadelní hry a časopisecká činnost. Video je prokládáno dobovými záznamy i filmovými ukázkami.
Román Druhé město (1993) spisovatele Michala Ajvaze patří k nejzajímavějším počinům současné české literatury. Ajvaz v něm konstruuje prostor, město, které důvěrně zná, ovšem které současně pojímá jako věčný labyrint. Pro autorův styl je příznačný zejména imaginativní způsob psaní, což se projevuje i ve Druhém městě. O čem tato kniha je a jaké myšlenky či pocity může ve čtenáři vzbuzovat? To nám přiblíží následující reportáž.
Michal Ajvaz patří k nejpozoruhodnějším současným českým spisovatelům. Jeho literární činnost do značné míry ovlivňuje skutečnost, že je současně filozofem. I to činí jeho romány specifické. Ajvazova tvorba byla již několikrát oceněna odbornou veřejností. V roce 2020 obdržel Státní cenu za literaturu. Ve videu zazní, proč si právě Ajvaz zasloužil toto ocenění, a tedy v čem je jeho tvorba unikátní.
13 617
866
4 839
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.