02:10
Roku 1856 umírá Karel Havlíček Borovský. Ukázka z minisérie Božena zachycuje jeho pohřeb, který se stal jakousi manifestací vlastenectví. Jako takřka každý vlastenecký projev v 50. letech 19. století se i rozloučení s Havlíčkem dělo za bedlivé pozornosti tajné policie. Pohřeb organizoval Josef Němec, který byl následně potrestán osmidenním vězením...
Proč Božena Němcová svým životem ve své době tolik vyčnívala? V 1. polovině 19. století existovala poměrně přesná pravidla, co se od ženy a manželky očekává. Němcová se ale chovala úplně jinak, proto bylo její okolí včetně manžela tak často pobouřeno jejím životním stylem. K postavení ženy ve společnosti 1. poloviny 19. století se vyjadřují scenáristky minisérie Božena Martina Komárková a Hana Wlodarczyková, odborný konzultant minisérie Tomáš Feřtek, historička Milena Lenderová a literární historik Milan Horký. Video obsahuje ukázky z minisérie Božena.
Charakteristickou aktivitou českých vlastenců byly vycházky do přírody, při kterých se debatovalo o jazykových, literárních, kulturních i politických otázkách. Pasáž z druhého dílu minisérie Božena ukazuje vycházku, při níž se vede debata o vztahu k Rusku. Tématem vášnivé rozpravy Tyla s Havlíčkem je Tylovo dílo Poslední Čech, dojde i na deklamování veršů, do kterého se zapojí také Němcová.
Prvotní čtenářské zkušenosti Boženy Němcové byly spjaty s německou literaturou, kterou obdivovala. Ukázka z minisérie Božena je jakýmsi uvedením do čtenářského světa mladé Barbory, která předčítá pasáž z Goethova Utrpení mladého Werthera.
Pasáž z dokumentárního cyklu Národní divadlo: Mýtus a realita seznamuje s historií Národního divadla. Přibližuje období druhé poloviny 50. let 20. století, ve kterém došlo k uvolnění kontroly umění v Československu. V této době zaznamenalo Národní divadlo, především jeho činohra, velký úspěch, a to např. díky režiséru Alfrédu Radokovi a tehdejšímu šéfovi činohry Národního divadla Otomaru Krejčovi.
Český spisovatel, pedagog, scenárista a režisér Martin Ryšavý byl za román Vrač roku 2011 nominován na ocenění Magnesia Litera za prózu. Dlouhý nepřerušovaný monolog zkrachovalého ruského divadelního režiséra propojuje nejrůznější témata. Aňa Geislerová nám poví která.
Pasáž z dvoudílné životopisné inscenace o Janu Amosi Komenském z roku 1979 zachycuje jeho rozhovor s kancléřem během pobytu na švédském královském dvoře. V té době - době mírových jednání na konci třicetileté války - si Komenský dělal velké naděje na návrat do vlasti...
Na přelomu devatenáctého a dvacátého století se v české literatuře vymezila vůči dosavadním postupům tzv. Česká moderna. Patří k ní autoři jako Karel Hlaváček, Otokar Březina, Antonín Sova, Josef Svatopluk Machar a další. V pasáži je recitováno několik vybraných básní: Svou violu jsem naladil co možno nejhlouběji ze sbírky Pozdě k ránu Karla Hlaváčka, Motiv z Beethovena ze sbírky Tajemné dálky Otokara Březiny a báseň ze sbírky Poesie od Antonína Sovy. V čem se odlišují, na koho naopak navazují a čím jsou výjimeční?
14 104
861
4 793
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.