01:10
V lese běžně nalézáme studánky nebo potůčky. Les je přirozený ekosystém, který velmi dobře hospodaří s vodou. Vodu z dešťů poutá, zadržuje, a poté pomalu uvolňuje do krajiny, třeba právě pomocí potoků, ale i vypařováním z listů, čímž se okolní vzduch ochlazuje.
Stavby přehradních nádrží, jakkoliv jsou pro současnou civilizaci nezbytné, představují ekologickou zátěž. Ničí totiž druhovou rozmanitost či podmínky pro přežití živočichů a ukládá se v nich fosforem a dusíkem nasycené bahno, které způsobuje přemnožení sinic.
Laka je nejvýše položené ledovcové jezero na Šumavě. Jeho dno je pokryto rašelinou. Znáte i další ledovcová jezera? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Mrtvá ramena řek poskytují útočiště vodnímu ptactvu jako jsou čápi, volavky nebo kormoráni. Ten neustálý shon za péčí o mladé! Snadnou kořistí ptačích predátorů se mohou stát skokan zelený a skokan hnědý. Objevíme zde rostliny se zvláštními jmény jako například plavín nebo kotvice. Orobinec ale známe z dětství všichni. I když jsme mu říkávali trochu jinak.
Život pod hladinou přírodních jezer je velmi rozmanitý. Skrývá bohatá společenstva rostlin, ryb a dalších živočichů. Pojďte na chvíli nahlédnout do magické podvodní krajiny a porozumět jejich fungování. Je to jako jiný vesmír, který je potřeba zachovat.
Nejvíce rašelinných jezírek najdete na Šumavě. Pamatují i mamuty. V okolí Chalupské slati se v porostech brusinek vyskytují pravé rostlinné poklady, například rosnatka okrouhlolistá, která vábí hmyz na sladkou lepkavou šťávu.
Víte, že se stále vedou spory o tom, jestli je lýkožrout smrkový neboli kůrovec nebezpečným škůdcem, nebo přirozenou součástí přírody? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Puštík bělavý, naše druhá největší sova, loví především v noci. Nestaví hnízda a pro vyvedení mladých potřebuje kupříkladu staré zlomené stromy. Ty však vlivem lesního hospodaření mizí, a tak mizí i přirozená hnízdiště těchto sov. Ruší ho i turistický ruch. V české přírodě jsou pouze dvě místa, kde se tito ptáci rozmnožují, v Beskydech a na Šumavě.
Poslední úsek živé velké řeky začíná u Bohumína a končí u soutoku Odry s Olší. Říká se mu také česká Amazonka. Jedná se meandry řeky Odry, které jsou přírodní památkou. Nachází se zde štěrkové lavice a velmi pestrý ekosystém. Tento přírodní unikát rozhodně stojí za pozornost.
Animovaný herbář, který vás naučí vyznat se v tom, co všechno kvete na našich loukách, polích a zahradách. Konvalinka je voňavá a nebezpečná. Je totiž jedovatá úplně celá. Její krása a omamná vůně to však vynahradí – konvalinky se používají i do svatebních kytic. Třeba konvalinka mladý pár ochrání stejně, jako příroda jedem chrání konvalinku před snědením.
Věděli jste, proč jsou pro roháče obecného životně důležité odumírající stromy? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Když děti učí telka! Pojďte společně s mladšími žáky popsat viditelné změny v přírodě, které můžete pozorovat na podzim. Zkusíte rozpoznat rozdíly mezi dřevinami jako jsou lípa, dub, buk a javor? Podíváme se, jaké plody mají na podzim keře, které jsme se naučili na jaře poznávat podle jejich květů. A na závěr si vyzkoušíme výtvarnou techniku, které se říká frotáž.
Včela medonosná je pro planetu Zemi nadmíru důležitá a její spojenectví s lidmi trvá už tisíce let. Poznejte, jaký je způsob života včel ve včelím společenství a prozkoumejte stavbu těla včely.
Věděli jste, jak loví larva mravkolva mravence? Dravé larvy mravkolva vytvářejí v písku nálevkovité pasti, do kterých chytají svou kořist – mravence. Ti z této důmyslné pasti nemají šanci uniknout. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Podíváme se do historie sladkého perníku. Byl vždy sladký? Kdo by neznal pardubický perník? Jeho vůně se line z pardubického kraje už několik staletí. Kdysi dávno se perník pekl s pepřem. A jak s tím vším souvisí heslo chléb a hry?
Věděli jste, že v západních Čechách existuje místo, které působí jako z jiného světa? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Když děti učí telka! Víte, jak se nazývá země, ve které žijeme? Budeme si povídat o tom, na jaké části členíme naši zemi, a připomeneme si, jak správně vybarvit českou vlajku. Vydáme se poznat několik pohoří na mapě ČR a přečteme si příběh, který se váže k jedné z našich nejvyšších hor. Neopomeneme se za zvuku Smetanovy Vltavy po jejím proudu podívat až do našeho hlavního města Prahy.
Jak může kůrovcová kalamita pomoci obnově původního lesa? Podívejte se na příklad ze šumavské Trojmezné hory. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
12 234
675
3 956
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.