01:40
Už jste někdy viděli, jak se mrská ryba na suchu a jak dýchá pod vodou? Víte, proč mají ryby ploutve nebo šupiny? Uměli byste nahodit udičku, hodit harpunu nebo chytit rybu do podběráku? Možná byste si chtěli jen pořídit rybičky v akváriu. A víte, proč je v jižních Čechách tolik rybníků?
Rybářem se můžete stát již v 1. třídě. Stačí udělat jednoduché zkoušky, získat rybářský lístek a pak už můžete lovit na udici třeba kapra, štiku nebo candáta. Je třeba ale vědět, které ryby jsou chráněné, a tudíž se lovit nesmí, a také, jak s rybou správně zacházet.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se ale přeneseme o několik miliard let zpět, představíme si vznik života na naší planetě a povíme si, jak se evoluce během miliónů let dostala z vody na souš. Některé druhy ale ve vodě zůstaly. Třeba ryby. My si je rozdělíme na mořské a sladkovodní.
Pro jihočeské rybníkáře nastává nejdůležitější den v roce – výlov. Jaká ryba je v českých podmínkách nejfrekventovanější? Kolik tun ryb vylovili rybáři za tři dny z našeho největšího rybníka? A jak takový výlov vlastně probíhá?
Krokodýla rozhodně není radno podceňovat. Bavíme se tady o největším žijícím plazu na světě. Nezměnil se od dob dinosaurů a rád se vyhřívá na sluníčku na břehu řeky. Často ve vodě vypadá jako plující kus kmene. Nenechte se však zmýlit, není to žádný lenoch. Když loví, dokáže být velmi rychlý a vyskočit až metr vysoko. Africká příroda je fascinující organismus. Druhý největší a zároveň nejteplejší kontinent světa. Proto se neváhejte vydat za dalším dobrodružstvím právě sem.
Ukázka hnízdícího výra a představení jeho způsobu života, jeho potravy i nebezpečí, která ho ohrožují.
Když políbíte v pohádce žábu, promění se v prince nebo princeznu. Myslíte si, že to doopravdy funguje? Inu, můžeme to vyzkoušet. A jak je to s jedovatostí obávaných pralesniček přezdívaných také šípové žáby, protože si z jejich jedu domorodci vyráběli jedovaté šípy? Jsou opravdu tak nebezpečné? Pojďme si to vyzkoušet.
Není to omyl? Je hrách skutečně silák? Udělejme si jednoduchý pokus. Připravte si hrách, sádru, průhledný kelímek a vodu. Podívejte se na video, postupujte podle něj a pak se budou dít věci!
Jak Modré hory získaly své barevné jméno? A proč jsou tak trochu vzhůru nohama? Čím jsou speciální stromy blahovičníky? A jaké zvíře žije v symbióze s blahovičníky?
Pojďme se společně s kamerou zatoulat do Krkonoš a navštivme zdejší rašeliniště. Dozvíme se zde, že rašeliniště je vlastně takový bazén neboli nepropustná plocha, kde se hromadí voda. Daří se zde především rostlině nesoucí odpovídající název - rašeliník. Ten dokáže pojmout až 30 krát více vody, než sám váží. Přírodní rezervací vede jedna z nejstarších naučných stezek u nás, a sice kolem mrtvého lesa k Hubertově vyhlídce, ze které je vidět do širokého okolí.
Pro orientaci v krajině používáme mapy. Map je mnoho druhů, nejčastěji se setkáme s turistickou mapou nebo plánky měst, která navštěvujeme na svých cestách. Proč se mapy pořád vytváří a kdo je dělá? Čemu se na mapách říká legenda?
Jak se odlišuje orientační běh od běhu na stadionu? V jaké zemi vznikl a jak se vyvíjela jeho pravidla? Co orientační běžec potřebuje a jaké dovednosti by měl takový závodník mít? A k čemu potřebuje mapu?
Když děti učí telka! Poznejme s žáky 5. ročníku zajímavosti České republiky. Podle mapy si rozdělíme různé kraje a ke každému z nich zařadíme zajímavosti, jako třeba Krkonoše, Karlštejn, Petřínskou rozhlednu, Sněžku a mnoho dalších míst.
Wifina nám v tomto díle rozšíří náš rozhled. Příběh Petřínské rozhledny v Praze je příběhem nadšení a odhodlání, a tak by byla škoda ho neznat. Víc vám o zázraku techniky 19. století poví Matěj.
Pojďte se s námi podívat, jak se dříve žilo v Čechách. Ve skanzenu Strážnice budeme vyrábět vlastní hliněné cihly, zatímco ve Veselém Kopci zkusíme, co to obnáší zpracovat len. V Zubrnicích zase skloubili skanzen se zachovalou vesnicí.
Za vlády Rudolfa II. dochází v českých zemích ke kulturnímu rozkvětu a k zlepšení zahraničních vztahů. Díky podpoře umění a vědy se Praha opět stává evropskou metropolí. Під час правління Рудольфа II відбувається культурний розквіт у Чехії та покращення зовнішніх відносин. Завдяки підтримці мистецтва та науки Прага знову стає європейською столицею.
12 692
703
4 235
1 150
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.