01:30
Babička Boženy Němcové je považována za jeden z knižních vrcholů v dějinách české literatury. Dílo, které se mnohým znelíbilo, protože bylo povinnou četbou žáků ve věku, kdy nemohli dílo pochopit ani posoudit jeho význam. Stalo se to i těm, kteří se později o Babičce vyjádřili v tom nejpochvalnějším smyslu. Podívejme se, jak na knihu nahlížejí různé osobnosti a nakolik se Babička stala inspirativním dílem...
Literární vědec Jiří Trávníček hovoří o pohádkách, pohádkových zdrojích Boženy Němcové a pohádkových rysech jejího největšího díla: Babičky. Vyjadřuje se rovněž k otázce, proč jsou pohádky tak důležité pro vývoj člověka v dětském věku. Věděli jste, že pohádky jako žánr původně vůbec nebyly určené pro děti? A proč bychom měli dětem pohádky vyprávět?
Pohádky Boženy Němcové patří do zlatého fondu české literatury. Staly se námětem mnoha filmových zpracování. Ukázky z jednoho takového zpracování, pohádky Sedmero krkavců, provázejí debatu odborníků o této oblasti autorčiny tvorby, která je nejspíše nejpopulárnější částí jejího díla.
Literární vědci Jaroslava Janáčková a Ondřej Hausenblas se vyjadřují k osobnosti Boženy Němcové. Zazní zde i myšlenka, že Boženu Němcovou můžeme pochopit lépe než její současníci.. Protože ti mívali vůči její osobě různé výhrady, které z dnešního úhlu pohledu vypadají malicherně.
Babička patří mezi základní pilíře české klasické literatury. Literární vědci Milan Horký, Ondřej Hausenblas a Libuše Heczková připomínají toto dílo z různých úhlů pohledu: Milan Horký hovoří o tom, jak Babičku vnímají japonští bohemisté, Ondřej Hausenblas nabízí možnost, jak chápat postavy humánní babičky a zavržené Viktorky, Libuše Heczková připomíná surrealistické pojetí Babičky s názvem Babička po pitvě. Závěr připomíná nezapomenutelné ztvárnění postavy babičky v podaní Jiřího Pechy. Babička se tak stává něčím důležitějším než jen hodnou stařenkou, dostává rozměry postavy s vlastní integritou a jasným postojem.
Literární historik Milan Horký se vyjadřuje k otázce, zda jsou knihy Boženy Němcové vyhledávány spíše ženami. Jeho vyjádření je orámováno ukázkami z filmového zpracování Divé Báry z roku 1949.
Zhlédněte s námi animovaný snímek o životě nejslavnějšího českého básníka. Poslechněte si vyprávění o tom, jak básník vidí svět. Jaroslav Seifert chtěl být původně malířem, ale poezie u něj zvítězila. Pomohl založit Devětsil, vystupoval proti komunismu, podepsal Chartu 77 a získal Nobelovu cenu za literaturu.
Pojďme se společně podívat na život významného, všestranného českého umělce. Radek Pilař maloval, ilustroval knihy, fotografoval, a dokonce psal scénáře a točil filmy. Kdo by neznal znělku Večerníčků, tu nakreslil právě on. Ilustroval přes padesát knížek pro děti, které vyšly po celém světě. Podílel se také na založení časopisu Sluníčko, přispíval do Mateřídoušky.
Plachý Vladimír Vašek, který proslul v naší literatuře jako bojovný slezský bard Petr Bezruč, to s ženami neměl lehké. Do konce svého dlouhého života se neoženil. Když potkal Fanynku Tomkovou, vášnivě se zamiloval, ale dívka jeho city neopětovala. A tak vznikla jedna z Bezručových básní, Labutinka.
Ačkoli se Lukáš Zádrapa věnuje primárně sinologii (vědní obor zabývající se jazykem a kulturou Číny), vydal již tři básnické sbírky, které vzbudily u kritiků velký ohlas. Z té první, Navěky říjen, předčítá báseň Střed je prázdný.
12 809
720
4 356
1 212
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.