01:42
Vysvětlení principu i užitku fotosyntézy. Přeměna oxidu uhličitého a vody na cukr a kyslík probíhá v rostlinách za pomoci zeleného barviva – chlorofylu. Bez tohoto procesu by na Zemi neexistoval život v dnešní podobě.
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
V rozhovoru s odborníkem se dozvíme o procesech ohrožujících půdu (degradace půdy, eroze) a o způsobech, jak ji chránit. Jen v České republice denně ubývá tolik půdy, kolik odpovídá asi 20 fotbalovým hřištím. A i ta, která zůstává, ztrácí svoje vlastnosti. Jak a proč se to děje? Jakou roli v tomto procesu hraje člověk? Proč bychom vlastně měli půdu chránit? Jak se s půdou nakládalo v minulosti? A co si z toho můžeme vzít my dnes?
Epizoda představuje vlky jako šelmy tvořící malé smečky v některých pohraničních pohořích ČR. Z vrubozobých ptáků se představuje běžná kachna divoká a největší z našich původních hus – husa velká. Kromě nich je představen místy se vyskytující morčák. V lednu můžeme pozorovat, a zejména slyšet datlovité ptáky, kteří plní roli lesních doktorů. Jsou představeny také některé nepůvodní jehličnany našich lesů – douglasky a již lesníky nevysazované borovice vejmutovky.
Jaký je rozdíl mezi vědeckým a estetickým herbářem? Jak si herbář založit? A jak do něj rostliny správně lisovat a sušit? To vše a ještě něco navíc se dozvíte v rozhovoru s botanikem Radimem Janem Vašutem.
Jak se dá zkoumat rozmnožování rostlin? A k čemu nám takový výzkum může být? Nové metody výzkumu vývoje pohlavních buněk rostlin nám do budoucna mohou pomoci pochopit například vliv změny klimatu na růst a rozmnožování rostlin.
Epizoda představuje nutrie říční (na kožešinu chované hlodavce), které se rozšířily podél toků řek, i lipany (ryby rychleji tekoucích toků). Z vodních ptáků je zde představena lyska černá a slípka zelenonohá. Z rostlin pak porosty hluchavky nachové, dále smrkové šišky a jejich semena, která slouží jako oblíbená potrava živočichů v zimních měsících.
Pořad se věnuje rostlinám. Divák se dozvídá o vývoji rostlin (nižší a vyšší rostliny, ložiska černého uhlí) a jak funguje zdánlivě obyčejný, ale veledůležitý proces zvaný fotosyntéza. Dále video popisuje invazivní a léčivé druhy rostlin a zabývá se také komunikací rostlin (podhoubí). A jak si vyrobíte vlastní bionaftu?
Bolševník velkolepý je v České republice nepůvodní invazní rostlinou. Na našem území vysadil exotické bolševníky z Kavkazu v polovině 19. století kníže Metternich. O století později se u nás začíná bolševník expanzivně šířit. K problému ekologickému se v případě bolševníku přidružuje i zdravotní riziko pro člověka. V případě potřísnění se mohou v kombinaci se slunečním zářením vytvořit postiženému na kůži nepříjemné puchýře a otoky.
Před 50–60 tisíci lety se přes úžinu Bab-al-Mandab, která odděluje Indický oceán od Rudého moře, přeplavilo několik stovek, nanejvýš tisícovka Afričanů. Měli velké mozky a uměli mluvit. Byli to prarodiče celého dnešního lidského rodu. Mapování jejich pouti začalo mapováním jejich genetické informace mitochondrií. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Proč začal člověk vlastně domestikovat skot? Domestikace skotu měla obrovský význam pro lidskou civilizaci. Bylo to první nákladní, jezdecké a tažné zvíře. Ano, na kravách lidé v Africe jezdili dříve než na koních. A víte, že skot nemá horní přední zuby?
Na počítače jsme zvyklí, pracujeme s nimi denně. Dokážete si představit 1 miliontinu litru vody? To je neviditelná kapička, vždyť do jednoho mililitru se jich vejde tisíc. A přesto se v této nerozlišitelné kapičce může skrývat superpočítač s neuvěřitelnými vlastnostmi. Hardware je v něm DNA. Enzymy, které ji mění, jsou software. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Schizofrenie je duševní onemocnění, které postihuje jednoho člověka ze sta a pravděpodobně je s námi od počátku věků. Schizofrenie je záludná a nesmírně proměnlivá. Lidé onemocní v nejplodnějším období svého života, mezi dvacátým a čtyřicátým rokem. Onemocnění je může vyřadit ze života. Příznakem schizofrenie jsou bludy a halucinace. Jak spolu souvisí schizofrenie a geny? To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
V tomto videu uvidíte práci přírodovědců při zkoumání hnízdního parazitismu kukaček. Ornitologové zkoumají obranné strategie rákosníků. Patří k nim vybírání vhodného místa pro hnízdění, agresivita vůči dospělým kukačkám a rozpoznávání kukaččích vajec. Ornitologové vysvětlují i strategie, které využívají kukačky k tomu, aby se jim úspěšně podařilo obsadit hnízdo rákosníka. Těmi jsou hlavně napodobování vzhledu rákosníkova vejce (mimikry), rychlost jeho snesení a výběr vhodného hnízda.
S tím, jak se v průběhu dějin proměňovaly potřeby lidí a jejich hospodářská činnost, měnila se i druhová skladba lesa. Dominance smrku ochudila lesní ekosystém o jeho pestrost a biodiverzitu.
Česká společnost entomologická vyhlašuje každý rok titul „hmyz roku“. Volí druhy, které mohou přitáhnout pozornost laické veřejnosti a mají tím pádem potenciál rozšířit povědomí o významu hmyzu v ekosystémech. Pro rok 2022 byl hmyzem roku vyhlášen cvrček polní.
Marek a britský vědec Michael se v pasáži zabývají žábami a jejich pohybem. Žáby představují prastarou skupinu organismů, která obývá zemský povrch více než 200 milionů let. Dozvíme se, jak se žáby vyvinuly, nebo proč začaly skákat. Video také vysvětluje, jak vznikají zkameněliny a nabízí návod na výrobu domácích zkamenělin.
12 694
704
4 228
1 177
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.