08:14
Jiří Voskovec, Jan Werich a Jaroslav Ježek společně vytvořili v Osvobozeném divadle legendární satirická představení. Po Mnichovu byla činnost divadla zastavena, což pravděpodobně hlavním aktérům zachránilo život. Jak se vyvíjela jejich společná kariéra po válce?
Pasáž z dokumentárního cyklu Národní divadlo: Mýtus a realita seznamuje s historií Národního divadla. Přibližuje okolnosti přeměny Prozatímního divadla na Národní divadlo, vyhoření Národního divadla a jeho znovuotevření. Dále se zmiňuje o cizích operách, které byly v Národním divadle jako první hrány, a v poslední řadě připomíná spor o Rukopisy zelenohorský a královédvorský a jejich vliv na vnímání české historie.
Divadlo Semafor (SEdm MAlých FORem) Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra bylo populární už od premiéry první hry Člověk z půdy. Netrvalo dlouho a písničky této autorské dvojice se zpívaly od Šumavy k Tatrám.
Nové pojetí známého dramatu bratří Mrštíků Maryša vytvořil režisér Lukáš Brutovský společně s hereckým souborem HaDivadla.
Nadčasový tragický příběh Oidipa ztvárnila Mahenova činohra NDB pod vedením režiséra Martina Františáka. Oidipus nevědomky zavraždil svého otce a vzal si za ženu svou matku. Aby se nemusel dívat na následky kletby, která na něj byla seslána, oslepí se.
Spisovatel Pavel Kohout mluví o divadle, ke kterému je celoživotně připoután, a o jeho funkci ve společnosti i o jeho současném stavu. A také o svém odchodu do exilu a své divadelní hře Erós, ze které uvidíme hned několik ukázek.
Pasáž z dokumentárního cyklu Národní divadlo: Mýtus a realita seznamuje s historií Národního divadla. Přibližuje období po okupaci Československa sovětskými vojsky a počátek tzv. normalizace. Pojednává především o scéně činohry a opery Národního divadla a jejich vývoji po roce 1968.
Pasáž z dokumentárního cyklu Národní divadlo: Mýtus a realita seznamuje s historií Národního divadla. V roce 1970 byla v Národním divadle odehrána činohra Bertolda Brechta Matka Kuráž a její děti, která se režimu poněkud vymkla z rukou. O inscenaci hovoří její režisér Jan Kačer.
Divadelní hra "Lidská tragikomedie" Ladislava Klímy byla dlouho považována za nehratelnou. Divadlo v Dlouhé se o to úspěšně pokusilo, text zkrátilo o třetinu, což doporučoval i autor sám. Protože slovy režisérky Hany Burešové, déle čekat znamená se nedočkat.
Pasáž z dokumentárního cyklu Národní divadlo: Mýtus a realita seznamuje s historií Národního divadla. Přibližuje období druhé poloviny 50. let 20. století, ve kterém došlo k uvolnění kontroly umění v Československu. V této době zaznamenalo Národní divadlo, především jeho činohra, velký úspěch, a to např. díky režiséru Alfrédu Radokovi a tehdejšímu šéfovi činohry Národního divadla Otomaru Krejčovi.
Loupežník Lotrando poslal syna Lotranda na studia do kláštera. Na smrtelné posteli otci mladý Lotrando slíbil, že převezme jeho řemeslo, aniž by tušil, o co se jedná. Jak se mladému Lotrandovi loupežničina dařila? A jak nakonec svou práci vyřešil? Dozvíte se z vyprávění bratří Josefa a Karla Čapkových. Pohádka je tlumočena do znakového jazyka.
Divadlo Járy Cimrmana si připomínalo čtyřicet let s cimrmanovskými hrami představením tvořeným ukázkami z některých jeho her. Podívejte se na takovou ukázku ze hry Cimrman v říši hudby.
Pořad formou scének, skečů, fiktivních rozhovorů a reportáží seznamuje se spisovatelem a učitelem Eduardem Štorchem, který byl také amatérským archeologem. Jeho popularizační knihy jako Lovci mamutů či Osada havranů ovlivnily několik generací.
Bohumil Hrabal „se představuje" jako reformátor české prózy a osobitý vypravěč „nemilosrdné reality" v dokumentárních záběrech a debatě hostů pořadu Historie.cs.
12 310
678
3 965
1 125
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.