04:38
V předvánočním čase roku 1938 prožíval Karel Čapek asi nejtěžší období svého života. Čelil těžkým útokům, zhroutila se první republika, mnozí její politici mizeli v zahraničí a světově oblíbený Čapek byl k emigraci rovněž nabádán k emigraci. Ač nevoják, nesložil zbraně a zůstal. Video prezentuje Karla Čapka jako spisovatele, novináře a překladatele.
Krátký komentář, který vysvětluje vše podstatné o smrti Karla Čapka 25. prosince 1938 a jeho následném pohřbu. Čapkova smrt je často symbolicky považována za konec demokratického Československa a předzvěst příchodu druhé světové války.
Karel Čapek po uvedení Bílé nemoci čelil útokům v novinách i anonymním dopisům. Kontroverzní názory obsažené v jeho hře vzbudily debatu o pacifismu v době národního ohrožení i o povaze nacionalismu. Až zarážející aktuálnost Bílé nemoci vyvolává otázku, zda se dokážeme ze své minulosti poučit…
Jak vznikala ojedinělá "čapkovská společnost" nesoucí označení pátečníci? Ve vybrané pasáži z pořadu Čapek a pátečníci se dozvíte, jak pátečníci vznikali, kdo navštěvoval pravidelná setkání i kde se scházeli. Ve videu se prolínají nejrůznější literární místa, Muzeum bratří Čapků v Malých Svatoňovicích i vila bratří Čapků.
Básník, prozaik, dramatik a významný spisovatel samizdatu Pavel Kohout v pasáži z pořadu To byl můj život?? vzpomíná na svou divadelní adaptaci románu Karla Čapka Válka s mloky uvedenou v Divadle na Vinohradech.
V roce 2020 uplynulo 130 let od narození Karla Čapka. Ukázka se zabývá otázkou aktuálnosti jeho textů a prezentuje některé spisovatelovy názory. Čapkovým odkazem nás provází Zdeněk Vacek, ředitel Památníku Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše.
Jiří Hájíček patří k nejvýraznějším současným českým prozaikům a je držitelem dvou ocenění Magnesia Litera. Nejprve si představíme dílo autora a témata, kterými se zabývá, poté se blíže seznámíme s díly Selský baroko a Rybí krev. Video obsahuje ukázky z Hájíčkových děl, předčítané různými osobnostmi. Hájíčkovo literární dílo charakterizují literární kritik Radim Kopáč a literární publicista Jan M. Heller.
Spisovatel Jáchym Topol vypráví nejen o své tvorbě, co ji ovlivňuje, jak se proměnila, odkud čerpá inspiraci, ale také třeba o tom, zda je možné napsat radostnou knihu, proč jeho díla taková nejsou a proč z nich i přesto může mít radost. Nevynechává ani to, jak se vypořádal se vzpomínkami na minulý režim a disent. „Já jsem člověk knihy,“ říká a dotýká se i problematiky e-knih. Věnuje se také svým novinářským zkušenostem.
Miroslav Vladyka nás bere na cestu po stopách Otokara Březiny. Výjimečný básník, který byl celkem osmkrát navržen na Nobelovu cenu, prožil na Vysočině prakticky celý život. Podíváme se například do vesnice Počátky, kde se Březina narodil, do Třebíče nebo do vesnice, kde vznikla Bible kralická.
Pasáž z dokumentárního cyklu Národní divadlo: Mýtus a realita seznamuje s historií Národního divadla. Přibližuje okolnosti přeměny Prozatímního divadla na Národní divadlo, vyhoření Národního divadla a jeho znovuotevření. Dále se zmiňuje o cizích operách, které byly v Národním divadle jako první hrány, a v poslední řadě připomíná spor o Rukopisy zelenohorský a královédvorský a jejich vliv na vnímání české historie.
12 699
703
4 235
1 151
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.