03:18
Dne 11. září 1951 zorganizovala skupina lidí nejmasovější útěk na západ z tehdejšího Československa. Využila k tomu vlak jedoucí z Prahy do Aše. Tam ale nezastavil, prorazil železnou oponu a dojel až do západoněmeckého Selbu. Většina z cestujících neměla tušení, co se děje, a většina z nich (studenti gymnázia a lázeňští pacienti) se vrátila domů. Režim se mstil na příbuzných těch, co zůstali za hranicemi.
Příběh útěku za přísně střežené československé státní hranice. „Vlak svobody“ jel v září 1951 původně z Prahy do Aše. Vlak ale v Aši nezastavil, prorazil železnou oponu a dojel až do západoněmeckého Selbu. Ukázka obsahuje výpovědi pamětníků a archivní záběry.
Ideologicky zabarvená dobová ukázka popisuje práci příslušníků Pohraniční stráže Sboru národní bezpečnosti. Pohraničníci chránili zejména západní území českého pohraničí a měli ze zákona povoleno použít zbraň. Na toto území neměl nikdo jiný přístup. Dobová reportáž líčí příslušníky stráže jako hrdiny.
Jako by železná opona neexistovala. Propagandistická reportáž z roku 1960 popisuje bezproblémový a čilý mezinárodní provoz na hraničním přechodu mezi Československem a „Západním Německem“ v Rozvadově.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycena Sametová revoluce v roce 1989. Ukazuje demonstrace v listopadu 1989, založení Občanského fóra a zvolení Václava Havla prezidentem republiky.
Tendenční reportáž o vzniku Pohraniční stráže Sboru národní bezpečnosti. Hlavním úkolem stráže bylo sledovat pohyb osob okolo státní hranice. Soustavné budování železné opony pak začalo po vydání Zákona o ochraně státních hranic v roce 1951.
V polovině sedmdesátých letech se zdá, že normalizované Československo „zkrotilo" nezávislou kulturu. Následné počátky undergroundu, punku nejen ukázaly, že subkultura fungovala, ale došlo i k tomu, že se propojila se vznikajícím disentem. Výsledkem bylo prohlášení Charta 77.
Most propojující pražské čtvrti Braník a Malou Chuchli byl postaven mezi lety 1949 a 1955. Přezdívá se mu "most inteligence", neboť na jeho výstavbě se museli podílet vysoce vzdělaní obyvatelé Československa, političtí vězni, lékaři, vědci, filozofové apod. Aspiroval na několik světových prvenství, výsledek byl však o dost jiný.
Pojem střední Evropa je dodnes diskutovaný. Nejčastěji se objevuje jako pojmenování k odlišení od východní Evropy a Evropy západní, ale třeba OSN s ním ve své mapě regionů vůbec nepracuje. Ukotven není ani seznam zemí, které do tohoto regionu zahrnout. A pokud do střední Evropy patří Česká republika, proč pak Rakousko, jehož hlavní město leží východněji než Praha, je zahrnováno do Evropy západní? Podívejte se na část diskuse historiků o problému označení střední Evropa.
Exilový prezident Edvard Beneš i Jan Masaryk věřili na konci druhé světové války koncepci, že Československo bude tzv. mostem mezi Východem a Západem. Klíčová pro mezinárodní postavení Československa byla „Smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci“ se Sovětským svazem, kterou Beneš podepsal ještě za druhé světové války. V parlamentních volbách v roce 1946 zvítězili v Československu jasně komunisté a postupně se připravovali na cestu k úplnému převzetí moci.
12 315
678
3 973
1 125
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.