03:18
Ideologicky zabarvená dobová ukázka popisuje práci příslušníků Pohraniční stráže Sboru národní bezpečnosti. Pohraničníci chránili zejména západní území českého pohraničí a měli ze zákona povoleno použít zbraň. Na toto území neměl nikdo jiný přístup. Dobová reportáž líčí příslušníky stráže jako hrdiny.
Jako by železná opona neexistovala. Propagandistická reportáž z roku 1960 popisuje bezproblémový a čilý mezinárodní provoz na hraničním přechodu mezi Československem a „Západním Německem“ v Rozvadově.
S Cyklodálkami (2024) zamíříme do Všerub v Českém lese. Tato lokalita sloužila jako falešná státní hranice při akci „Kámen", která představovala past na emigranty v poválečném Československu, jak nám popíše jeden z místních obyvatel. V závěru videa uvidíme skutečnou polohu hranice mezi Českem a Bavorskem.
Tendenční reportáž o vzniku Pohraniční stráže Sboru národní bezpečnosti. Hlavním úkolem stráže bylo sledovat pohyb osob okolo státní hranice. Soustavné budování železné opony pak začalo po vydání Zákona o ochraně státních hranic v roce 1951.
Ve španělské občanské válce sehrály stěžejní roli interbrigády, tedy vojenské jednotky složené z dobrovolníků z různých zemí, včetně Československa. Jaké byly jejich osudy po tom, co se komunisté chopili moci? Kteří z nich byli perzekuováni v rámci tzv. monstrprocesů? A jak se postoj k nim proměnil např. v 60. letech? O osudech československých vojáků ze Španělska se více dozvíme v pořadu Historie.cs.
Během německé okupace se v protektorátu i nadále točily filmy, ve kterých hrály české hvězdy 30. let. Po válce se někteří herci v rámci posuzování „provinění proti národní cti" dočkali morálního nebo i faktického odsouzení. Ten samý problém řešili i mnozí umělci v době normalizační. Má člověk právo na přizpůsobení se režimu, ve kterém žije, a tedy s ním kolaborovat, ať už je dělníkem, nebo mediální hvězdou?
Ve filmové ukázce hodnotí T. G. Masaryk události po vypuknutí první světové války a predikuje její budoucí vývoj před tím, než odjede do zahraničí. Zadává úkoly svým spolupracovníkům a určuje Edvarda Beneše jako svého zástupce.
Olga Hepnarová v roce 1973 usmrtila osm nevinných lidí. Dnes bychom její čin označili pravděpodobně za teroristický. Co když ale byla psychicky nemocná? To se už dnes nedozvíme, protože Hepnarová se stala poslední popravenou ženou v Čechách.
13 495
756
4 597
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.