03:18
Dne 11. září 1951 zorganizovala skupina lidí nejmasovější útěk na západ z tehdejšího Československa. Využila k tomu vlak jedoucí z Prahy do Aše. Tam ale nezastavil, prorazil železnou oponu a dojel až do západoněmeckého Selbu. Většina z cestujících neměla tušení, co se děje, a většina z nich (studenti gymnázia a lázeňští pacienti) se vrátila domů. Režim se mstil na příbuzných těch, co zůstali za hranicemi.
Ideologicky zabarvená dobová ukázka popisuje práci příslušníků Pohraniční stráže Sboru národní bezpečnosti. Pohraničníci chránili zejména západní území českého pohraničí a měli ze zákona povoleno použít zbraň. Na toto území neměl nikdo jiný přístup. Dobová reportáž líčí příslušníky stráže jako hrdiny.
Příběh útěku za přísně střežené československé státní hranice. „Vlak svobody“ jel v září 1951 původně z Prahy do Aše. Vlak ale v Aši nezastavil, prorazil železnou oponu a dojel až do západoněmeckého Selbu. Ukázka obsahuje výpovědi pamětníků a archivní záběry.
Jako by železná opona neexistovala. Propagandistická reportáž z roku 1960 popisuje bezproblémový a čilý mezinárodní provoz na hraničním přechodu mezi Československem a „Západním Německem“ v Rozvadově.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycena Sametová revoluce v roce 1989. Ukazuje demonstrace v listopadu 1989, založení Občanského fóra a zvolení Václava Havla prezidentem republiky.
Tendenční reportáž o vzniku Pohraniční stráže Sboru národní bezpečnosti. Hlavním úkolem stráže bylo sledovat pohyb osob okolo státní hranice. Soustavné budování železné opony pak začalo po vydání Zákona o ochraně státních hranic v roce 1951.
Jednou z nejvýraznějších reakcí na důsledky hospodářské krize u nás byla takzvaná Velká mostecká stávka, která probíhala na přelomu března a dubna 1932. Jejím hlavním důsledkem byl obrovský růst popularity komunistické strany, jež se pochopitelně během stávek silně angažovala.
Olympijské hry se v Tokiu již konaly v roce 1964, a to netradičně v říjnu z důvodu počasí. Poprvé tehdy sledoval olympiádu celý svět díky satelitnímu přenosu. Naposledy zde atleti a běžci závodili na škvárovém povrchu. Československá výprava získala 14 medailí a byla velmi úspěšná.
První církví oficiálně uznaný zázrak se stal na našem území ve Filipově roku 1866. Panna Marie se zde zjevila na smrt nemocné ženě a uzdravila ji. Postavený kostel papež povýšil na baziliku minor. Ve 30. letech byl Filipov jedním z nejnavštěvovanějších poutních míst v Evropě. Po druhé světové válce ale upadl v zapomnění. Dnes opět ožil a konají se zde poutě, ta hlavní začíná v okamžiku zázraku, tj. 13. ledna ve 4:00. Co se tu vlastně stalo?
Ostravsko je v obecném povědomí spojeno především s těžbou uhlí. To má svou bohatou historii, počínaje pověstí o jeho objevení a s tím spojenými počátky hornictví až po moderní využití uhlí a mocný rozvoj navazujícího těžkého průmyslu. Z uhlí je dokonce vyřezána i unikátní pravěká soška nalezená na ostravském vrchu Landek. Do popředí zájmu se dostává v osmnáctém století, kdy Marie Terezie začíná hledat nové energetické zdroje. Uhlí bylo také rozhodující pro rozvoj hutnictví. Významným podnikem v regionu jsou Vítkovické železárny, které v 19. století vybudovali Rothschildové jako součást výrobního komplexu nevídaného rozsahu.
11 731
629
3 565
1 051
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.