03:18
Ideologicky zabarvená dobová ukázka popisuje práci příslušníků Pohraniční stráže Sboru národní bezpečnosti. Pohraničníci chránili zejména západní území českého pohraničí a měli ze zákona povoleno použít zbraň. Na toto území neměl nikdo jiný přístup. Dobová reportáž líčí příslušníky stráže jako hrdiny.
Jako by železná opona neexistovala. Propagandistická reportáž z roku 1960 popisuje bezproblémový a čilý mezinárodní provoz na hraničním přechodu mezi Československem a „Západním Německem“ v Rozvadově.
S Cyklodálkami (2024) zamíříme do Všerub v Českém lese. Tato lokalita sloužila jako falešná státní hranice při akci „Kámen", která představovala past na emigranty v poválečném Československu, jak nám popíše jeden z místních obyvatel. V závěru videa uvidíme skutečnou polohu hranice mezi Českem a Bavorskem.
Tendenční reportáž o vzniku Pohraniční stráže Sboru národní bezpečnosti. Hlavním úkolem stráže bylo sledovat pohyb osob okolo státní hranice. Soustavné budování železné opony pak začalo po vydání Zákona o ochraně státních hranic v roce 1951.
Nejen obrozenci, ale i pozdější literáti a politikové (Tomáš Garrigue Masaryk) hledali možnost spolupráce s Ruskem, k němuž mělo Česko blízko jak v devatenáctém století, tak ve století dvacátém. Rusko bylo pro Česko vždy vhodnou alternativou, což úzce souvisí i s pojmy rusofilství, slavjanofilství a slovanství. Historikové Martin Putna a Vratislav Doubek a rusista Libor Dvořák diskutují o česko-ruských vztazích a o významném vlivu českého školství na pojetí slovanství.
Jak zaznamenaly kamery prvního československého prezidenta a jak se na něj vzpomínalo v roce, kdy Československo slavilo 50. výročí vzniku? Podívejte se na archivní záběry z Československého filmového týdeníku z roku 1968.
Emanuel Moravec je za protektorátu, v roce 1942, kdy se video odehrává, na vrcholu své moci. Je ministrem školství a národní osvěty a zakládá Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě. Uslyšíme jeden z jeho rozhlasových projevů. V rozhovoru s K. H. Frankem je mu naznačeno, že by mohl nahradit dosavadního prezidenta. Ukázka pochází z hraného filmu Anatomie zrady z roku 2020.
V okamžiku vzniku státu bylo Edvardu Benešovi pouhých 34 let a v nově vzniklém Československu nebyl příliš známou osobností. Přesto si ho tehdejší prezident Tomáš Garrigue Masaryk vyhlédl jako svého ideálního nástupce. Tato prezidentova představa však poměrně výrazně narazila na záměry tehdejších prvorepublikových politiků, kterým se Beneš jako příští prezident nezamlouval nejen z důvodu nízkého věku.
14 074
796
4 778
1 364
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.