25:30
Pořad vysvětluje, co je to půda, jak vzniká a proč je pro nás důležitá.
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy stromu tak důležité.
V zimě živočichové strádají. My lidé jim můžeme pomáhat. Ukážeme si, jakým způsobem můžeme pomáhat v zimě přikrmovat ptáčky, veverky, srny i vodní ptáky. Vysvětlíme si, které krmivo není vhodné, s kým se můžeme o přikrmování poradit.
Když děti učí telka! Naučme se s žáky 2. ročníku poznávat savce. Objevme jejich společné znaky. Poznáš některé savce podle zvuku? Ukažme si i kuriozity ze světa savců.
Kde a jak žijí a čím se živí potkani? Je pravda, že jsou velmi chytří? Je těžké potkana chytit? A jak rozeznat krysu od potkana? Proč se nespoléhat na jejich barvu? Zeptali jsme se zoologa Miloše Anděry.
Víte, že bobr dokáže chodit po zadních nohou a v předních přenášet třeba mláďata? A který smysl má divočák málo vyvinutý? Viděli jste, jak se pohybuje šoupálek a jak tluče hlavou do stromu žluna zelená? A že i u nás můžete v přírodě vidět želvu bahenní jako původního tvora? Tohle všechno vám ukážeme ve videu, které nás vezme do lužního lesa.
Když děti učí telka! Pojďte se společně se žáky 2. ročníku podívat na letní louku. Seznámíme se s nejmenšími obyvateli louky z říše hmyzu. Ukážeme si luční kvítí a povíme si, jak nám může být užitečné. Také si připomeneme některé pranostiky a zjistíme, co je to Noc svatojánská.
Nejen lidé, ale i zvířátka mají své osudy a životní příběhy. Někteří živočichové na zimu vyzrají po svém. Na podzim se nacpou, ulehnou k zimnímu spánku a zimu prospí. Probudí je až teplo jarního sluníčka. Mezi tyhle spáče patří i jezevec lesní. Občas se ale probouzí podle toho, jaká je právě zima a jak vydatné bylo podzimní zásobování. A tady začíná náš příběh, tedy příběhy dvou jezevčích sirotků.
Co je to sníh? Jak vzniká sněhová vločka? Aby sněhové vločky mohly pokrýt zimní krajinu, musí být teplota pod bodem mrazu. Pak může sníh vytvořit na zemi peřinu, ve které se objeví zajímavé stopy. A věděli jste, že na světě neexistují dvě stejné sněhové vločky?
Mrtvý luh, to nezní moc pozitivně, že? Jedná se o rašeliniště, které má až sedmimetrovou hloubku. Nachází se na Šumavě a najdete v něm tzv. umrlčí stromy. Podívejte se s námi, prostor je totiž návštěvníkům nepřístupný. V jedné minutě vám představíme malé zázraky naší flóry a fauny.
Jestli nám je zima nebo teplo, záleží nejen na tom, kolik je stupňů, ale také na pocitové teplotě. Při teplotách pod bodem mrazu voda zamrzá. Jaká je pro lidi ideální teplota a jaké teploty se nemění? Dozvíte se také, co to znamená temperatura.
Věděli jste, že na Křivoklátsku najdeme tzv. pleše? Jde o zbytky plošek skalních stepí na vrcholcích kopců. Najdeme tam řadu původních druhů rostlin i bezobratlých živočichů. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.