02:28
Pojďme se společně podívat, jak vědci zkoumali a fotili černou díru. Černými dírami se zabývali velcí vědci jako Albert Einstein a Stephen Hawking. Černá díra je objekt vesmíru, který má tak silné gravitační pole, že do sebe vtáhne všechno včetně světla. Samotnou díru tudíž nemůžeme vidět. K pořízení prvního snímku vědci propojili devět radiových dalekohledů rozmístěných na několika světadílech. Výzkum černých děr by nám měl pomoci pochopit, jak došlo k dnešnímu uspořádání vesmíru.
Jak se jmenuje náš vesmírný domov? Myslíte, že ho můžeme vidět pouhým okem? Odpověď je ano. Vydejte se do Beskyd, Jizerských hor nebo Manětína, tam naleznete tmavou oblohu a určitě se vám podaří Mléčnou dráhu spatřit!
Pojďte se podívat, jak odbornice z pražského planetária vyrobí jádro komety. Dozvíte se, z čeho se jádro komety skládá, co tvoří ohon komety a že má kometa vlastně ohony dva.
Každý, kdo rád pozoruje noční oblohu, se těší na pozorování meteorů, kterým se říká Perseidy. V létě se dá pozorovat tento meteorický roj, který má svůj název odvozen od souhvězdí Perseus. Co ještě můžeme na obloze vidět, když padají Perseidy?
Víte, že kometa je vlastně špinavá sněhová koule? Dozvíte se, proč se nemůžete proletět na jejím chvostu a že patří mezi menší vesmírná tělesa.
Obrázky, o kterých se vám nikdy ani nesnilo. Hubbleův dalekohled pořídí fotky našich i vzdálených galaxií. Zjednodušeně řečeno jde o dalekohled, kterému byly nasazeny brýle. A posílá nám obrázky krás, které ve vesmíru vyfotí.
Poleťme s robůtkem Kitem za vesmírným dobrodružstvím! Kit s panem Baterkou zkoumají další vesmírnou záhadu. Kam zmizela hvězda zvaná rudý superobr? A co s tím má společného černá díra? Pojďme to zjistit!
Pojďme se společně podívat, kdy se poprvé člověk vypravil do vesmíru. Jurij Alexejevič Gagarin odstartoval 12. 4. 1961 v dnešním Kazachstánu. Při zážehu motoru byly přístroje pro ruční ovládání lodi vypnuté, jelikož nebylo jasné, jak bude lidské tělo reagovat na stav bez tíže. Návrat na Zemi byl komplikovanější, v sedmi kilometrech nad zemí se Jurij Gagarin katapultoval a na padáku přistál nedaleko vesnice Smelovka. Po návratu se stal světovou celebritou.
Orion, souhvězdí, které je tvořeno 19 hvězdami. Věděli jste, že je vidět ze severní i jižní polokoule? Leží totiž na nebeském rovníku. Patří mezi nejsnáze poznatelná souhvězdí vůbec, takže ho určitě najdete i sami. Podle něj pak snadno najdete i další souhvězdí.
Než vznikly mechanické hodiny, lidé používali ty sluneční. Někdy ovšem dalo dost práce je nastavit. Pozastavujete se nad slovem „nastavit“? Není to tak jednoduché, v létě by mohly ukazovat jiný čas než v zimě. Proč? Kdy tenhle problém lidé vyřešili? A kde je na jednom místě nejvíce slunečních hodin? Kolik jich v České republice dohromady najdete?
Zajímavosti, které o Slunci chcete vědět. Jak dlouho byste k němu letěli letadlem? Jak je vlastně velké? Je to hvězda, ale je největší ze všech? Kolik planet Země by se do něj vešlo? Co by se stalo, kdybychom Slunce neměli? Odpovědi na všechny tyto otázky najdete ve videu.
Sluneční hodiny nám ukazují čas. Je možné, že dřív byla hodina v létě delší a v zimě kratší? Problém se vyřešil až ve čtrnáctém století. Umí být sluneční hodiny přesné? Podívejme se, jak opravdu fungují!
Poleťme s robůtkem Kitem za vesmírným dobrodružstvím! Kit s panem Baterkou potkávají exoplanety, které obíhají kolem jiného slunce než našeho ve Sluneční soustavě. Z čeho jsou tvořeny? A je na nich život? Co myslíte?
Víte, které planetě se říkalo Dobropán? Řekové ji dokonce nazývali dvěma názvy: ráno Apollo a večer Hermés. Ona je taky v noci o dost jiná než ve dne. Nejmenší planeta naší Sluneční soustavy má ze všech planet nejkratší dobu oběhu, podaří se jí to za 88 dní. Poleťte se s námi podívat na Merkur!
12 298
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.