00:59
Elektrický odpor vzniká zadržováním elektronů ve vodivých a nevodivých materiálech. Vztah mezi odporem, napětím a proudem vyjadřuje Ohmův zákon. Doma si můžeme názorně ukázat elektrický odpor pomocí papíru a obyčejné tužky.
Jak si doma můžeme vyrobit vodní hodiny? Potřebujeme na to pouze dvě plastové láhve, kousek drátu, malou trubičku, tavicí pistoli a vodu. Pojďme na to.
Všechno v našem světě je v neustálém pohybu. Když se předmět pohybuje, musíme si všímat toho, kdy a kde se nachází. Křivka, která kopíruje pohyb tělesa, se nazývá trajektorie a může mít i dost složitý tvar. Při rovnoměrném přímočarém pohybu se těleso pohybuje po přímce a nezrychluje ani nezpomaluje. Ukážeme si to na příkladu projíždějícího vlaku. Dráha rovnoměrného pohybu závisí přímo úměrně na čase a rychlosti. Vypočítáme si také průměrnou rychlost Pendolina. Základní jednotkou rychlosti je metr za sekundu, kterou si můžeme představit jako procházkovou chůzi. V praxi se častěji setkáváme s jednotkou kilometr za hodinu.
Jaký je rozdíl mezi manuální a mechanickou prací? Jaká je jednotka práce? Kdy vykonáme větší práci: při zvedání činky vážící 20 kilogramů nad hlavu, nebo při tahání závaží o hmotnosti 2 kilogramy na vrchol věže?
Ukážeme si série pokusů týkajících se magnetického pole. Co se stane, když ke dvěma jehlám zavěšeným na niti přiblížíme jeden pól magnetu? K čemu dojde, když zmagnetizovanou jehlu umístěnou na korku necháme plavat na vodní hladině? Jak můžeme pomocí železných pilin znázornit siločáry magnetického pole? Na odpovědi na tyto otázky se podívejte sami.
Jak nazýváme stav, kdy se tělesa vznášejí bez podpory okolních předmětů? Jak lze dosáhnout levitace tělesa v prostoru? Jak můžeme zviditelnit magnetické siločáry? Jaká je jednotka magnetické indukce? Všechno se dovíte v kvízu.
Co se stane s vajíčkem, když ho dáme do nádoby s vodou? Vajíčko klesne ke dnu, jelikož má větší hustotu než voda. Co se naopak stane, když vajíčko dáme do solného roztoku? Vajíčko v tomto případě plove, protože solný roztok má vyšší hustotu než vajíčko. Pokud k solnému roztoku přidáme vodu, vajíčko se bude vznášet, protože tento roztok má stejnou hustotu jako vajíčko.
Mechanický tlak je jedním z fyzikálních jevů, který se nám plete do života na každém kroku. Jaké jsou účinky tlakové síly na pružná a nepružná tělesa? Na čem závisí tlak a jaké jsou jeho účinky? Jak se s tlakem vyrovnávají fakíři? Bolelo by víc, kdyby člověku na nohu stoupl slon, nebo slečna jehlovým podpatkem? Proč je ostří nože tak tenké? A jak ždímá vaše pračka?
Krátká pasáž vysvětluje princip tlakové síly na pokusu s vajíčkem.
Vyzkoušejte si náš kvíz s otázkami týkajícími se pohybu. Co je to trajektorie? Jak značíme zrychlení? Jak bývá také jinak nazýván polohový vektor? Jaké jsou druhy pohybu podle trajektorie? Čím se zabývá dynamika? Je hybnost vektorová veličina? Kolik je základních jednotek SI? Pojďme na to!
Mince za sebou vlečeme pomocí magnetu. Co se stane, když magnet odstraníme? Mince se rozpojí. Magneticky měkké materiály, z kterých jsou mince vyrobeny, se po odstranění magnetu vrací do nemagnetického stavu.
Neodym je chemický prvek, který má velké uplatnění. Síla a mohutnost výbuchu sopky může být předpovídána díky sledování neodymových izotopů. Neodym se také používá k barvení skla. A v neposlední řadě neodym v kombinaci se železem a borem vytváří nejsilnější magnet na světě. A jak si vyrobit jednopólový motor?
Co je to magnesijský kámen? Magnesijský kámen je objekt, který vytváří magnetické pole. S magnetem si můžeme vyzkoušet jednoduché pokusy. Magnet přitahuje například nanočástice kovu z tonerů kopírek nebo spálené sirky. Magnety naopak odpuzují jablka či okurky, této vlastnosti říkáme diamagnetismus. Vyrobit si také můžeme domácí elektromotor, postačí nám k tomu měděný drátek, tužková baterie a magnet.
Jak může sluneční aktivita ovlivnit Zemi a její magnetické pole? V jakých částech světa může mít magnetická bouře největší vliv? Za jakých podmínek se vytváří systém elektrických proudů v atmosféře a co způsobuje? Kde a proč jsou efekty těchto jevů největší? Silné geomagnetické bouře jsou poměrně málo četné, takže je velmi obtížné předvídat jejich frekvenční závislost. Které události jsou zaznamenané a kdy se odehrály poslední silné bouře? Jsou naše přenosové soustavy v ohrožení? Dozvíte se z rozhovoru Václava Moravce s astrofyzikem Michalem Švandou a energetikem Miroslavem Vrbou v diskusním pořadu, který navazuje na dokument Tiché hrozby: Blízký vesmír.
12 692
703
4 235
1 150
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.