01:39
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
Jak je možné, že ryby dokážou dýchat pod vodou? Vlastně je to jinak – ryby získávají kyslík z vody. Ryby se nenadechují jako člověk, ale voda prochází jejich žábrami. Sledujte, jak ryby dýchají.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nám ukazuje pestrý život v našich vodách. V tomto díle se seznámíme s dravými rybami – štikou, candátem, okounem a sumcem. Víte, která ryba si připravuje pro svoje vajíčka hnízdo a hlídá ho?
Obyvatelé českých vod je seriál, který nám ukazuje pestrý život v našich vodách. V tomto díle se seznámíme s nedravými rybami – cejnkem, ploticí, cejnem, kaprem a karasem. Ukážeme si, čím se tyto ryby živí. Víte, co je zooplankton nebo požeráková kost?
Legendární japonská ryba fugu dokáže zabít i z talíře! Co musí umět kuchař, který japonskou pochoutku připravuje? Jak se od sebe oddělují jedovaté a nejedovaté části? Jaký jed ryba produkuje a co otrava jedem tetrodoxinem způsobuje?
Rybí maso obsahuje zdravé tuky, takzvané omega-3 mastné kyseliny. Těch se na rozdíl od nezdravých tuků, omega-6, bát nemusíme. Ve Výzkumném ústavu ve Vodňanech chovají speciálního kapra, který dokonce obsahuje těchto zdravých tuků více.
Negros, jeden z ostrovů Filipín, je známý produkcí cukrové třtiny, a také tím, že z jeho původně rozsáhlých a unikátních lesů už zbývá jen pár izolovaných kousků. Jejich vzácní zvířecí obyvatelé přežívají v podstatě už jen v klecích a výbězích. Jejich odchov se v místním podnebí daří celkem dobře, jenže, co s nimi? Český přírodovědec a chovatel Pavel Hospodářský přesvědčil místní velkopodnikatele a patrioty, že by bylo skvělé, kdyby je bylo znovu kam vypustit.
Strakapoud malý je naším nejmenším druhem šplhavce. Typické černobílé strakapoudí zbarvení, u samce navíc s červenou čepičkou, nám při setkání napoví, s kým máme tu čest, přestože velikostí se blíží spíše vrabcovi.
Jaká má být dnešní funkce zoologických zahrad? V 21. století už ZOO nemůže být živým muzeem. Česká republika je v počtu zoologických zahrad nadprůměrná ve srovnání s ostatními zeměmi. Přitom by stačilo, pokud by se například dvě zoologické zahrady zaměřily na chov exotických zvířat, zbytek by se mohl zaměřit na místní faunu a její ochranu a spolupráci s místními národními parky.
Krev obsahuje červené a bílé krvinky, destičky, krevní plazmu, a hlavně všechny potřebné živiny pro tělo. Toho využívají někteří parazité, kteří se krví živí. Co všechno nám může pít krev? Komáři, vši, blechy, různé mušky, ale také známá pijavka lékařská. Ta sice tak úplně neléčí, ale její kousnutí nám příliš neublíží. Jen pak ranka dlouho krvácí.
Kmenové buňky jsou základem pro vývoj celého našeho organismu. Když se po spojení samčí a samičí pohlavní buňky začnou buňky embrya dělit, dochází k vývoji všech důležitých orgánů a částí těla. Jak ale buňky vědí, čím se stát a jakou úlohu mají zajišťovat? Ve videu se podíváme na to, co jsou kmenové buňky, jaké mají funkce a jak je za pomoci dalších specializovaných buněk (organizérů) řízen jejich další osud s ohledem na vývoj jednotlivých orgánů.
Vysvětlení, k čemu slouží rentgenové záření, jak lidem škodí a kde naopak pomáhá. Ukázka dále popisuje, jak funguje rentgen nebo CT při vyšetření v nemocnicích.
Ve videu je představen inovativní způsob odběru krve u savců pomocí pijavek lékařských, živočichů patřících mezi kroužkovce. Veterináři se přiklání k tomuto způsobu odběru krve u zvířat, která špatně snáší klasický odběr krve. Ten jim způsobuje stres, nebo je dokonce nutné u nich v takovém případě využívat anestezii. Pravidelné odběry krve u zvířat žijících v zajetí (zoologické zahrady) jsou přitom velmi důležité. Můžeme pomocí nich sledovat zdravotní stav jednotlivých zvířecích druhů a zabránit případnému šíření chorob na lidi nebo na zvířata z dalších kontinentů. Ve videu se dozvíme mnoho zajímavých informací také o samotných pijavkách a jejich způsobu přijmu potravy. Uvidíme tedy například to, jak velké pijavky obvykle jsou, jak vypadá stavba jejich těla a kolik krve dokáží najednou vysát. Řeč bude také o látkách, které naopak pijavky do těla hostitele vypouští a k čemu tyto látky slouží. Vzhledem k tomu, že vzorky krve odebrané pijavkami slouží stejně dobře jako vzorky odebrané klasickou metodou (jehlou), jedná se alespoň ve veterinární oblasti o metodu, která si jistě zasluhuje naši pozornost.
Pořad se věnuje alergiím. V tomto díle si vysvětlíme pojem alergie, alergen, cestu jeho vniknutí do organismu a následné projevy alergie. Ukážeme si, co je to spirometrie a testy na prokázání alergie a určení alergenu. Zmíněna je také pylová informační služba a způsob jejího fungování.
12 692
703
4 235
1 150
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.