01:43
Svatý Václav je, jak jistě víte, patronem české země. Jak to ale tehdy bylo mezi ním a jeho bratrem Boleslavem? Kam až zašla Boleslavova chamtivost a proč pozval Boleslav Václava na křtiny? A proč se Václavovi nevyplatila jeho zbožnost? Poslouchejte vyprávění ze Starých pověstí českých, které je tlumočeno do znakového jazyka.
Svatý Václav byl podle pověsti vychováván svou babičkou Ludmilou. Za jeho vlády se Češi měli dobře, platili za to ale sousedním Němcům, aby udrželi mír. Podle legendy byl zbožný Václav zavražděn ve Staré Boleslavi služebníky svého bratra Boleslava poté, co se ho sám Boleslav pokusil zabít. Václava dodnes považujeme za patrona českého státu.
Smrt knížete Václava v roce 935 znamenala pro český stát vytvoření symbolu. Už tři roky po ní patrně jako pokání nechal jeho bratr Boleslav I. převést ostatky na Pražský hrad a pohřbít v rotundě sv. Víta. Zázraky, které jsou s tímto převozem spojené, pak usnadnily cestu ke zřízení samostatného pražského biskupství.
Na odkaz svatého Václava navázala i moderní československá státnost. V roce 1929 první republika slavila svatováclavské milénium, dostavěla pražskou katedrálu a prezident Masaryk připomínal duchovní odkaz Václavův republikánským politikům.
Jeden díl publicistického cyklu o třetí republice se zabývá retribucemi po skončení druhé světové války. V ukázce se mluví o poslední veřejné popravě v ČSR, kdy byl na prostoru před soudem na Pankráci oběšen v září 1945 náměstek pražského primátora, nacista Josef Pfitzner, a o popravě Karla Hermanna Franka v květnu 1946. Video obsahuje i dobové záběry ze soudu, věznice i popravy.
Významnou roli v procesu vzniku samostatného Československa hráli legionáři, kteří nasadili svůj život v boji proti Rakousku-Uhersku a riskovali tím trest smrti. Nejvíce dobrovolníků vstupovalo do legií v Rusku, výrazně menší počet pak na západní nebo italské frontě. Právě na italské frontě se boje odehrávaly v těžko přístupném horském terénu a českoslovenští legionáři v nich mnohdy prokázali nesmírné hrdinství.
Politolog Daniel Kroupa hodnotí vývoj České republiky a Slovenské republiky po rozdělení s odstupem dvaceti let.
Ostrava měla jakožto nejvýznamnější průmyslové středisko Československa poměrně výsadní postavení, řadu záležitostí si řešila nezávisle na rozhodnutí z Prahy, místní horníci mohli čerpat benefity, o kterých se mohlo lidem v jiných koutech republiky pouze zdát. I díky tomu byl vztah Ostravanů k režimu specifický. Jak tedy reagovali na události listopadu a prosince roku 1989? O sametové revoluci na Ostravsku nám více řeknou historici v pořadu Historie.cs.
13 485
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.