24:39
Pohádka O dvanácti měsíčkách, kterou předčítá herec Pavel Tesař. Příběh vypráví o Marušce, kterou v zimě vyžene zlá macecha a nevlastní sestra ven pro jahody, borůvky a jablíčka. Laskavé Marušce však s úkoly pomůže dvanáct kouzelných bratrů měsíčků.
Pořad hravou formou seznamuje děti s prvním písmenem abecedy – A. Věnuje se tomu, jak se velké tiskací A píše a jaká slova tímto písmenem začínají. Video je vhodné také jako doplňková aktivita k výuce češtiny pro cizince. Určeno především pro začátečníky mladšího školního věku.
Pohádka Vánoce a zvířátka, kterou předčítá herec Pavel Tesař. Příběh vypráví o zvířátkách, která se v chaloupce připravují na Vánoce. Přitom však zjišťují, že pro každého z nich představuje tento svátek něco jiného.
Když děti učí telka! Naučme se s žáky 3. ročníku, která souhláska se píše uvnitř a která na konci slov. Zopakujme si, co jsou samohlásky a souhlásky. Některá slova stejně slyšíme, ale jinak píšeme. Mají stejný význam?
Když děti učí telka! Pojďme se spolu s žáky 5. ročníku naučit správně používat a psát předložky s a z. Nejprve ale musíme s detektivem Jazykznalem vypátrat důležité stopy.
Když děti učí telka! Naučme se spolu s žáky 5. ročníku rozlišovat přídavná jména přivlastňovací. V úvodu si zopakujeme dělení přídavných jmen na tvrdá a měkká. U přídavných jmen přivlastňovacích se zaměříme na správné určování vzorů i jejich pravopis.
Také syntax neboli skladba má své zastoupení v maturitním testu. Úlohy směřované k této oblasti jazyka zpravidla pracují s nedostatky ve výstavbě věty nebo souvětí. V takových úlohách se po řešiteli testu často chce, aby vyřešil, co patří na vynechané místo ve výchozím textu. Jak může řešení takové úlohy vypadat?
Pasáž se zabývá pravopisem slov (přídavných a podstatných jmen), ve kterých se píše jedno nebo dvě N a uvádí, kde se nejčastěji dělají chyby.
Když děti učí telka! Naučme se společně s žáky 2. ročníku rozpoznávat další slovní druhy: přídavná jména a zájmena. Protože je běžně používáme, nebude to pro nás určitě žádný problém.
Když děti učí telka! Naučme se spolu s žáky 4. ročníku něco o zvukové stránce jazyka. Záleží na tom, jak větu přečteme? Má vždy stejný význam? Zkusme si, jaký je úkol moderátorů, zahrajme si na ně.
Dosud je možné se setkat s různými nářečními slovy, která označují zeměpisné názvy (brdo, prysk, vtelno, seč, krč). Milan Harvalík z Ústavu pro jazyk český AV ČR uvádí, že vznik místních a pomístních jmen je motivován například terénní polohou místa, vodními toky či rostlinami.
Scénka plná rybářských výrazů a jejich následné vysvětlení od jazykovědkyně z Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky.
14 135
861
4 799
1 149
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.