Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Voda svou energií působí na zemský povrch, vytváří údolí, eroduje skály, modeluje mořské pobřeží. Lidé využívají vodní energii v dopravě, vodních, parních i osmotických elektrárnách.
Plešné jezero je geologickým památníkem doby ledové. Před 20 tisíci lety ležela hranice sněhu a ledu mnohem níž než dnes. Jeden z ledovců byl i na svahu hory Plechý, masa ledu stékala do údolí a přitom hloubila prostor pro budoucí jezero. Pak se oteplilo, ledovce roztály a dnes je tu jezero s unikátní živou přírodou. Vyskytují se tu vzácné a ohrožené druhy rostlin. Území je zpřístupněno po zážitkové trase.
Jak již vyplývá ze samotného názvu, chráněná krajinná oblast Labské pískovce je proslulá rozmanitými skalními útvary nad kaňonem Labe. Mrazové zvětrávání spolu s říční erozí zde vymodelovaly dech beroucí panoramata. Velmi cenná je i lidová architektura v podobě roubených domů. Pojďte se tam s námi podívat.
Hydrolog Bohumír Janský a jeho tým přepsali učebnice zeměpisu, když zjistili, že nejdelší řekou světa není Nil, ale Amazonka. Dokument podává základní informace o Amazonce a seznamuje s tím, co předcházelo expedicím tohoto světově proslulého hydrologa.
Denně přicházíme o půdu o velikosti plochy třiceti fotbalových hřišť, od předválečné doby tak přišlo Česko o celou čtvrtinu zemědělské půdy. Příčinou je především zábor půdy pro novou výstavbu. Tento proces má své ekonomické a ekologické důsledky. Krajina, která se mění na města či logistická centra, ztrácí své přirozené schopnosti.
13 454
754
4 570
1 258
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.