10:47
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Delty řek jsou rozlehlá území s jedinečným ekosystémem. V reportáži Miroslava Karase navštívíme nejrozlehlejší říční deltu v Evropě, deltu řeky Volha, která ústí do Kaspického moře.
Na příkladu jednoho ledovce na Aljašce se seznámíme s tím, jak vzniká ledovec, jaký je základní stavební materiál ledovce a jakou má ledovec barvu a proč.
V Teplických skalách, které byly lidem dlouho nepřístupné a turisté je začali objevovat až ve druhé polovině 19. stolení, se dnes můžeme vydat na šestikilometrový okruh s pískovcovými věžemi, tajemnými jeskyněmi a souvislými skalními stěnami, jejichž výška dosahuje v některých místech až 60 metrů. Pojďte je navštívit s námi.
Denně přicházíme o půdu o velikosti plochy třiceti fotbalových hřišť, od předválečné doby tak přišlo Česko o celou čtvrtinu zemědělské půdy. Příčinou je především zábor půdy pro novou výstavbu. Tento proces má své ekonomické a ekologické důsledky. Krajina, která se mění na města či logistická centra, ztrácí své přirozené schopnosti.
Hostýnské vrchy jsou chráněným přírodním parkem, plným vzácných rostlin a porostů. Připomínají ale i dávnou historii.
Moldavsku se za komunistických dob říkalo „zahrádka Sovětského svazu". Je tu hodně slunce, daří se zde zemědělství a ovoce je tu prý nejsladší na světě. Jezdili sem na rekreaci turisté z ostatních sovětských zemí. Dnes je již všechno jinak. Tahle malá chudá země sevřená mezi Ukrajinou a Rumunskem patří dnes k nejméně navštěvovaným turistickým destinacím v Evropě. Přesto se tu dají najít nemálo zajímavá místa a svět, který se jakoby zastavil v čase.
Tématem pořadu jsou norské fjordy. Víte, co to je? Vysvětlíme si jejich geologický původ, biologickou rozmanitost a využití lidmi. Navštívíme největší ledovec pevninské Evropy, Jostedalsbreen, velký zhruba jako Praha, nebo známou plošinu Preikestolen. Jak se tu projevuje globální oteplování?
Stručný medailonek o Irské republice. Představuje její přírodu, historii a kulturu. Seznamuje také s jejími nejslavnějšími představiteli.
Seznámení se zemí, která se geograficky nachází mezi Rumunskem a Ukrajinou, ale politicky je mezi Východem a Západem.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.