10:47
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Delty řek jsou rozlehlá území s jedinečným ekosystémem. V reportáži Miroslava Karase navštívíme nejrozlehlejší říční deltu v Evropě, deltu řeky Volha, která ústí do Kaspického moře.
Které webové stránky mohou být praktickým pomocníkem pro zjištění aktuálních informací o hrozícím extrémním počasí, především riziku bouřky? Základem pro meteorologické výstrahy jsou aplikace ČHMÚ (Českého hydrometeorologického ústavu). Daniel Stach ale představí i další odborné weby, které mohou pomoci v předpovědích pro celou Evropu, například Meteoalarm, Estofex nebo Blitzortung.
V srpnu 2002 postihly Českou republiku katastrofální záplavy, které si vyžádaly 17 lidských životů. Zasažena byla více než třetina území státu, nejvíce utrpěly jižní, střední a severní Čechy. Velká voda se však nevyhnula ani Moravě, která se stále vzpamatovávala z povodní, jež ji zasáhly v roce 1997. Řádění živlu způsobilo v roce 2002 škody v hodnotě 73 miliard. Proč tyto povodně přišly? Na tuto otázku odpovídá meteorolog České televize Vladimír Piskala.
Nejmladší přehradou v Česku je Slezská Harta na řece Moravici v podhůří Nízkého Jeseníku. Byla vybudována v 80. letech minulého století jako zásobárna pitné vody a protipovodňová ochrana. Rozkládá se na ploše cca 870 hektarů a v některých místech dosahuje hloubky až 70 m.
Upravené koryto řeky je ve městě nutnost, ale mimo město je lepší řeky do přesných tvarů nepoutat. Proč? Zabránit povodním se nám takhle totiž nepodaří.
Alexandr Lukašenko získal ve volbách v srpnu 2020 osmdesát procent hlasů a stal se již pošesté prezidentem Běloruska. Mnozí Bělorusové takovému výsledku nevěřili a vyšli do ulic demonstrovat. Ani demokratický svět srpnové volby neuznal, Evropská unie a Spojené státy zavedly proti exponentům běloruského režimu i samotnému Lukašenkovi sankce. Za něj se ale postavilo Rusko a režim velké letní protesty ustál. Bělorusové se ovšem nevzdávají, odpor projevují dodnes a doufají, že se demokratický svět postaví na jejich stranu. Je však vidět, že mají větší strach. Jsou pravidelně unášeni, zatýkáni a odsuzováni k několikatýdennímu pobytu ve vězení, někteří zmizeli beze stopy.
Největší islandský ledovec Vatnajökull je zhruba tak velký jako všechny ledovce v kontinentální Evropě dohromady. V rámci celého Islandu pak zaujímají ledovce asi desetinu rozlohy země. V důsledku globálního oteplování však tají neuvěřitelným tempem a podle současných prognóz by mohly z ostrova zmizet okolo roku 2200 úplně.
Dokument představuje Laponsko jako zemi jediných kočovníků v Evropské unii. Při putování za tímto kočovným národem navštívíme například město Tromsö, označované jako brána Arktidy, sámský parlament v Karasjoku nebo vesnici Nellim, která je zajímavá tím, že se sem během 2. světové války přestěhovala spousta ruských Sámů. Odkud se tento národ vzal a jaká byla jeho historie?
Reportáž zachycuje poklidné dění v ulicích centra Lvova v časech před rokem 2022. Podíváme se na nádherné památky, stylový kavárenský život i závan časů minulých. Ačkoliv je bránou na Ukrajinu, svůj zrak upírá k Evropě.
12 686
702
4 214
1 151
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.