Undergroundový básník Ivan Martin Jirous čte ve své oblíbené nádražní restauraci na pražském Smíchově dvě ze svých básní, Noc svatojánská a Odchod z Oázy.
Česká spisovatelka a překladatelka, autorka rozhlasových her a knížek pro děti Bohumila Grögerová uvádí vlastní verše a hovoří o svém životním partnerovi, básníkovi Josefu Hiršalovi.
Texty Sylvy Fischerové charakterizuje robustní, často složitě budovaná obraznost. S poezií této básnířky se můžeme ve videu letmo seznámit. Autorka předčítá jednu ze svých básní ze sbírky Anděl na okně. Vyznává se také ze svého vztahu k dílu Ivana Diviše a cituje jeho texty.
„A pokud jde o kameny, jejich názvy ve francouzštině znějí pořád trochu jako jména květin. Nebo motýlů.“ Básník, esejista a překladatel Petr Král uvádí vlastní verše a hovoří o svém francouzském exilu a milované francouzštině.
Katarína Štrbová, kostýmní návrhářka minisérie Božena, nás provází šatníkem filmové Boženy Němcové. Jednotlivé kostýmy odpovídají etapám života i sociálnímu zařazení Boženy Němcové, barvy vyjadřují radostnější či pochmurnější období příběhu. Pozornost je věnována i detailům jejích svatebních nebo plesových šatů.
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň představuje básníka Michala Horáčka. Spisovatel předčítá svou báseň Posvítím ti do tmy básní a Skácelovu báseň Předměstské kino. Hovoří také o poezii obecně a srovnává ji s vědou.
Život největší české spisovatelky je opředený mnoha mýty. O jejím původu se spekuluje dodnes. Video ji formou soutěže Miss srovnává s dalšími ženami, mytologickými i skutečnými, které bojovaly za práva žen. Z trochu praštěné soutěže vychází Božena Němcová jako vítězka, především díky své nepřehlédnutelné roli v emancipaci žen v době národního obrození.
Miroslav Vladyka nás bere na cestu krajem Vysočina po stopách Karla Havlíčka Borovského. Podíváme se do spisovatelovy rodné vesnice Borová, podle níž si zvolil své druhé příjmení, do Havlíčkova Brodu, do tajemného údolí Doubravy a také do Pelhřimova, který je dnes slavný díky muzeu kuriozit.
Každá doba má svou literaturu krásnou, populární, pokleslou i zakázanou. Ukázka nám odpoví na to, jaká literatura se četla a vydávala v 40. a 50. letech 20. století. Toto období našich dějin se neslo v duchu tvrdé cenzury a vydat knihu nebylo vůbec lehké.
Tvůrce fantaskních příběhů, překladatel z němčiny, básník a esejista Michal Ajvaz získal roku 2012 za dílo Lucemburská zahrada ocenění Magnesia Litera za nejlepší knihu roku.
V roce 2018 byla na pražský festival spisovatelů pozvána jako host portugalská spisovatelka Ana Luísa Amaralová. Diskusi s autorkou vede básnířka Marie Iljašenko. Zajímá ji, jaký vztah má Amaralová ke kávě a k moři, co pro ni znamená poezie. Společně debatují jednak o síle slov a moci poezie, hovoří také o opakujícím se motivu v autorčiných básních, o každodennosti a triviality.
Slovenská spisovatelka, esejistka, publicistka a filozofka Etela Farkašová, nositelka Ceny Slovenského centra PEN pro rok 2005 za novelu Stalo sa, v pořadu Slovenská čítanka komentuje pandemii covidu i další „nemocná místa tohoto světa“ a cituje pasáže ze své esejistické knihy O tichu, pomalosti a jiných hodnotách.
13 747
772
4 699
1 337
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.