05:21
„(…) hledat a nalézt způsob, jak by učitelé méně učili a žáci se více naučili (…)“. Nejen tento dodnes aktuální výrok o smyslu didaktiky zazní v dokumentu, který přehledně představuje pohnuté a leckdy dramatické životní osudy J. A. Komenského. Historik Petr Charvát poskytuje pohled na místa, kde Komenský působil, popisuje vznik jeho slavných děl a vše zasazuje do dobového kontextu.
Výklad důležitých událostí v životě Karla Jaromíra Erbena, včetně citací z jeho díla. Pořad spisovatele zasazuje do kontextu historických událostí.
T. G. Masaryk o něm napsal: „Byl největší postavou českého osvícenství a počátků národního obrození.“ Josef Dobrovský, kterého označujeme za patriarchu českého národního obrození, náš přední bohemista, slavista, orientalista a literární a církevní historik, zakladatel slavistiky a také největší český osvícenský vědec. Ukázka přináší náhled do Dobrovského vědeckého života a jeho díla prostřednictvím výkladu historika Petra Charváta.
Dokument o jedné z předních postav české exilové literatury staví na osobní výpovědi Oty Filipa, který se ohlíží za „svým“ dvacátým stoletím. S nadhledem a zároveň s pokorou i schopností kritické sebereflexe hovoří o svých románech.
V říjnu 2014 měla v Divadle Járy Cimrmana premiéru hra Záskok, ovšem v angličtině. Pod režijním vedením Briana Stewarta ji nastudovali zahraniční herci žijící v Praze. Rozhovor se Zdeňkem Svěrákem a Brianem Stewartem přibližuje úskalí, s nimiž se zahraniční režisér i herci museli vypořádat, když připravovali představení hry The Stand In.
Víte, kdo je autorem dětských knížek Hoši od Bobří řeky a kresleného seriálu Rychlé šípy? Ve které z těchto knih se prvně objevuje plnění bobříků a jaké bobříky děti plní? Seznamte se s autorem dětské prózy, skautským vedoucím Jaroslavem Foglarem a jeho dílem.
Literární vědci diskutují o tom, co to byla česká meziválečná avantgarda, kdo do jejího okruhu patřil, jak se avantgardní umělci společensky angažovali a čím se tito básníci zapsali do literární historie.
Kontrolování tištěného obsahu ať už knih nebo periodik patří neodmyslitelně k dějinám lidstva. V dobách rakouské monarchie se cenzurovalo na základě soudního rozhodnutí a teprve po vydání knihy. Rozhodnutí o zákazech byla navíc zveřejňována a čtenář i díky bílým místům v tisku snadno poznal, že něco chybí. To je významný rozdíl v porovnání s cenzurou v dobách socialismu, kdy se režim veškeré zásahy snažil utajit. Jak vypadal boj nakladatele s cenzurou, si můžeme ukázat na příkladu novináře Františka Šimáčka, který vystupoval také pod pseudonymem Vojtěch Bělák.
13 731
769
4 680
1 331
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.