05:21
Výklad důležitých událostí v životě Karla Jaromíra Erbena, včetně citací z jeho díla. Pořad spisovatele zasazuje do kontextu historických událostí.
„(…) hledat a nalézt způsob, jak by učitelé méně učili a žáci se více naučili (…)“. Nejen tento dodnes aktuální výrok o smyslu didaktiky zazní v dokumentu, který přehledně představuje pohnuté a leckdy dramatické životní osudy J. A. Komenského. Historik Petr Charvát poskytuje pohled na místa, kde Komenský působil, popisuje vznik jeho slavných děl a vše zasazuje do dobového kontextu.
T. G. Masaryk o něm napsal: „Byl největší postavou českého osvícenství a počátků národního obrození.“ Josef Dobrovský, kterého označujeme za patriarchu českého národního obrození, náš přední bohemista, slavista, orientalista a literární a církevní historik, zakladatel slavistiky a také největší český osvícenský vědec. Ukázka přináší náhled do Dobrovského vědeckého života a jeho díla prostřednictvím výkladu historika Petra Charváta.
Dokument o jedné z předních postav české exilové literatury staví na osobní výpovědi Oty Filipa, který se ohlíží za „svým“ dvacátým stoletím. S nadhledem a zároveň s pokorou i schopností kritické sebereflexe hovoří o svých románech.
Krátká pasáž z pořadu Písně českých básníků shrnuje postavení a popularitu Jaroslava Seiferta v české literatuře i společnosti v době normalizace. Horké chvilky nastaly režimu poté, co mu v roce 1984 byla udělena Nobelova cena za literaturu, jakožto doposud jedinému československému autorovi v historii. Jak proběhl jeho pohřeb?
Inscenací Fifty se ke spolupráci s Dejvickým divadlem opět vrátil Petr Zelenka, který hru napsal i režíroval. Vypráví příběh architekta Davida, deprimovaného padesátníka, který prochází silnou existenciální krizí, kterou se snaží řešit různými, mnohdy bizarními způsoby. Ve videu se podíváme na ukázky z představení i komentáře herců.
Přednáškový sál spolkového domu Ženského klubu českého se už za německé okupace stal divadelním prostorem. Na konci 50. let zde zahájilo svou činnost divadlo Semafor a od poloviny 60. let je sál spjat s Činoherním klubem. Na jeho historii i herce a herečky, kteří klubem prošli, vzpomíná jeden z jeho zakladatelů, režisér Ladislav Smoček.
Třetí díl filmové minisérie Božena se odehrává v roce 1847. Josef s Boženou bojují s poměry v Čechách i mezi sebou, přesto jsou silný pár. Pak ale přijde revoluce 1848. Němcovi ustáli velkou manželskou krizi a život v maloměstských Domažlicích je spojuje. Píše se rok 1847. Josef se stal příkladným uznávaným finančním komisařem a Božena obávanou „zpravodajkou“ z českého venkova do Havlíčkových novin. Oba manželé žijí politikou a nadějí, že císař konečně uzná práva Čechů. Mají stejné cíle, jsou silný pár. Dokud do jejich životů a snů nezasáhne revoluce a nerozmetá je na kusy.
13 902
796
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.