portály České televize
menu

Často hledáte:

digitální gramotnost povolání česká literatura 19. století aktivní naslouchání Karel Jaromír Erben

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Dvojčata a geny

Toto video nelze přehrát,podívejte se na jiné podobné.

Paraziti
25:06

Paraziti

Pořad se zabývá parazity. Je vysvětleno, co je to parazit, jak žijí a jaké jsou druhy parazitů. Dále se řeší paraziti člověka a jaké nebezpečí pro člověka představují. Dozvíme se o parazitech středověkých i současných, o parazitech cizokrajných a o těch, kteří pomáhají léčit různá autoimunitní onemocnění. Ve videu jsou zmíněny také geny a DNA a je ukázán pokus, jak se extrahuje DNA z cibule.
PL
Barevné vidění
03:55

Barevné vidění

Jak barvy vznikají a proč neexistují? Každý ví, že banán je žlutý. Barevnost ale vzniká pouze odrazem konkrétní části barevného spektra světla. Jsou tedy barvy vůbec skutečné? Barvu naše oko přijímá jako paprsek světla a poté je zpracována mozkem. Za schopnost barevného vidění vděčíme speciálním buňkám. Jiné kultury možná vidí barvy dokonce jinak než ta naše.
PL
Jak funguje lidská paměť během učení
07:10

Jak funguje lidská paměť během učení

Na přijímací zkoušky na střední školy se v roce 2019 připravovalo kolem 90 tisíc žáků. Nejen je by ale mohlo zajímat, jak se efektivně učit a jak vlastně funguje paměť. Problematiku si osvětlíme s Karlem Ježkem z Biomedicínského centra Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Paměť je komplexní fenomén, kterým se zabývají různé části mozku. Schopnost systematické práce je ale dovednost, kterou se musíme naučit. Jak? Důležitá je schopnost koncentrace čili soustředění. A neméně podstatný pro přesun informací z krátkodobé do dlouhodobé paměti je také odpočinek. Jak pracovat s mnemotechnickými pomůckami a kolik opakování vyžaduje hluboké uložení do paměti? A jak se vypořádat se stresem, který je s přijímačkami neodmyslitelně spjat? 
Přejít na další videa

Dvojčata a geny

Lidská dvojčata poutají pozornost, co je svět světem. V některých částech jihovýchodní Asie byl jejich příchod na svět chápán jako špatné znamení, dokonce bylo nutné spálit dům, kde se narodila. V nacistickém Německu se naopak snažili přijít na recept, jak se dvojčata „vyrábějí“. Výsledek byl ještě horší než spálený dům - nelidské pokusy doktora Mengeleho, doktora filozofie a medicíny, na živých lidech. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.

Z pořadu:

Jádro Přehrát celý pořad

Témata:

Biologie člověka

Vhodné pro stupeň:

Střední škola

Vhodné pro předmět:

Biologie

Klíčová slova:

genetika DNA František Koukolík geny schizofrenie

Mohlo by vás také zajímat

Biologie člověka

Další videa
Genová terapie: Léčba na míru
03:43

Genová terapie: Léčba na míru

Mila se narodila jako zdánlivě zdravé dítě a v prvních letech svého života velmi dobře prospívala, byla nadprůměrně komunikativní a živá. Později se však začaly projevovat příznaky vzácného genetického onemocnění, které bylo u Mily objeveno. Ve videu se podíváme na to, jak lékaři zkoumali Milinu DNA a hledali pro ni specifický personalizovaný lék, tedy lék šitý na míru konkrétnímu pacientovi. Podrobněji se podíváme také na to, co je příčinou vzácné Battenovy choroby a jaké možnosti léčby Mile poskytla genová terapie. Běžně dostupné léky jsou vyráběny tak, aby vyhovovaly co nejširšímu spektru pacientů. Každý z nás je však jiný a aby byla léčba v některých případech co nejúčinnější, musí se moderní lékařská věda ubírat směrem individualizované léčby. Ta je v některých lékařských oborech již hojně využívána (rehabilitační a protetické pomůcky pro konkrétní pacienty atd.), nicméně vývoj léků na míru představuje pro lékařství novou a značně náročnou výzvu.
Angina pectoris
07:35

Angina pectoris

Angina pectoris se projevuje bolestí na hrudi a vzniká na základě přechodné nedokrevnosti srdečního svalu. Angina pectoris se nejčastěji projevuje při námaze nebo rozčílení. Při léčbě je důležitá úprava životního stylu, především omezení příjmu energie v potravinách a pravidelný pohyb. Podstatná je i psychická pohoda a relaxace.
Morální rozhodování
04:45

Morální rozhodování

Výzkum nám ukazuje, že máme dva systémy morálního rozhodování. Jeden je rychlý, automatický, nepotřebuje velké úsilí, prostě nám řekne, co je správné a co správné není. Zato druhý systém morálního rozhodování pracuje pomaleji, namáhavěji, vědomě, s bolestným úsilím a vyžaduje dlouhé přemýšlení. Je výsledkem kulturního vývoje.
Klady a zápory čtení DNA
04:20

Klady a zápory čtení DNA

Snad každý velký objev od podrobení si ohně až po štěpení atomu se podobá noži o dvou ostřích. Na jedné straně může život vylepšit, na druhé straně z něj může být Pandořina skříňka, ze které lidé vypustí démony. Nedávno se podařilo přečíst oba řetězce DNA. Očekává se, že to bude v krátké době obecně dostupná a poměrně levná technologie. Bude znamenat zlepšení života, nebo se stane další Pandořinou skříňkou? To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.

ČT edu nejsou pouze videa

13 462

videí

755

námětů do
výuky

4 583

pracovních
listů

1 288

pořadů

68

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání