Pořad se zabývá parazity. Je vysvětleno, co je to parazit, jak žijí a jaké jsou druhy parazitů. Dále se řeší paraziti člověka a jaké nebezpečí pro člověka představují. Dozvíme se o parazitech středověkých i současných, o parazitech cizokrajných a o těch, kteří pomáhají léčit různá autoimunitní onemocnění. Ve videu jsou zmíněny také geny a DNA a je ukázán pokus, jak se extrahuje DNA z cibule.
Jak barvy vznikají a proč neexistují? Každý ví, že banán je žlutý. Barevnost ale vzniká pouze odrazem konkrétní části barevného spektra světla. Jsou tedy barvy vůbec skutečné? Barvu naše oko přijímá jako paprsek světla a poté je zpracována mozkem. Za schopnost barevného vidění vděčíme speciálním buňkám. Jiné kultury možná vidí barvy dokonce jinak než ta naše.
Nezhoubné zvětšení prostaty je nejčastější problém u mužů, může však dojít až do stadia zhoubného karcinomu. Zvětšenou prostatu lze odstranit chirurgicky a ulevit tak od bolestivých obtíží.
O prázdninách se často slevuje z přísné hygieny. Není proto divu, že si z dovolené krom zážitků můžeme přivézt některé parazity, jako jsou vši nebo svrab, kteří přenášejí další onemocnění. Jak se paraziti šíří a jak se jich rychle a účinně zbavit?
Většina z nás dobře odlišuje veřejnost od davu. Veřejnost je shromáždění víceméně příčetných jedinců dobře kontrolujících své myšlení, cítění i chování. Psychologický dav je naproti tomu něco docela jiného. Jeho vlastnosti se odlišují od vlastností jedinců, kteří dav tvoří. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Evoluční psychologové si lidský mozek představují jako švýcarský armádní nůž. Ten má řadu různých nástrojů – třeba pilníčky, šroubováčky, kleštičky... Takové nástroje slouží k řešení jednotlivých problémů. Vývojovým nástrojům lidského mozku říkají evoluční psychologové moduly. Také slouží k řešení problémů, s nimiž se naši předci setkávali často a opakovaně. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Jak líbání vzniklo? Líbání se zdá být tou nejjednodušší věcí na světě. Dokud k němu nepustíte vědce. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Přes všechny úspěchy na zhoubné nádory umírá pětina až čtvrtina populace. Jaké jsou nové naděje? Jak známo, nádory si budují své vlastní nové cévní zásobení. Takže se velmi intenzivně zkoumají látky, které by tyto cévy poškodily. Nádor by tím vyhladověl. Desítky let vědci zkoumají, proč při zhoubných nádorech selhává vlastní imunitní systém, proč nepozná zhoubný nádor jako něco cizího. Velkou nadějí jsou poměrně nedávno objevené dendritické buňky. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
13 747
772
4 701
1 337
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.