07:13
Pořad se zabývá parazity. Je vysvětleno, co je to parazit, jak žijí a jaké jsou druhy parazitů. Dále se řeší paraziti člověka a jaké nebezpečí pro člověka představují. Dozvíme se o parazitech středověkých i současných, o parazitech cizokrajných a o těch, kteří pomáhají léčit různá autoimunitní onemocnění. Ve videu jsou zmíněny také geny a DNA a je ukázán pokus, jak se extrahuje DNA z cibule.
Za parazita se považují živé organismy, které trvale nebo po určitou dobu žijí na úkor jiného, většího organismu. Mezi střevní parazity, které člověka často sužují, patří například roupi. MUDr. Jiří Pešina hovoří o tom, kde se roupi nejčastěji objevují a proč je při léčbě třeba myslet i na osoby vyskytující se v těsné blízkosti nemocného.
Jak barvy vznikají a proč neexistují? Každý ví, že banán je žlutý. Barevnost ale vzniká pouze odrazem konkrétní části barevného spektra světla. Jsou tedy barvy vůbec skutečné? Barvu naše oko přijímá jako paprsek světla a poté je zpracována mozkem. Za schopnost barevného vidění vděčíme speciálním buňkám. Jiné kultury možná vidí barvy dokonce jinak než ta naše.
Sexuálně přenosné choroby jsou nemoci vyvolávané bakteriemi, parazity, plísněmi, prvoky nebo viry. Mezi nejzávažnější patří syfilis, kapavka, chlamydióza a virové onemocnění způsobující AIDS. Poslechněte si, jaké jsou příznaky průběhu nemocí a jejich důsledky.
Choroba kráčející dějinami. Bakteriální onemocnění syfilis je patrně stejně staré, jako lidstvo samo. Jedná se o jednu z nejnebezpečnějších pohlavních nemocí, která v historii připravila o život miliony lidí. Nemoc se přenáší zejména nechráněným pohlavním stykem u lidí, kteří často střídají partnery. Je vyvolaná bakterií Treponema pallidum. Nemoc má tři stadia, přičemž to třetí končí smrtí. Dnes je díky penicilinu výskyt druhého a třetího stadia spíše výjimkou.
Kdy a jakým způsobem byla antibiotika objevena a jak fungují? Jaká rizika hrozí při nadužívání antibiotik? Které druhy antibiotik na která onemocnění zabírají? O využívání antibiotik hovoří epidemiolog Roman Prymula.
Jan Černý z Přírodovědecké fakulty UK popisuje ve videu vybrané složky nespecifické imunity, tedy imunity vrozené, jako je pH naší kůže, lyzozym v slzách, komenzální mikroorganismy, zvýšená teplota atd.
Čeští vědci na základě experimentů odhalují, že lidské reprodukční strategie jsou velmi přizpůsobivé - dokážou se přizpůsobovat novým podmínkám a aktuálnímu prostředí. Například jsou schopny zareagovat na nehostinné podmínky Tibetu stejně jako na společnost poměrné hojnosti a nadbytku, jako je ta naše. Vědci také upozorňují na problematiku investování do dětí v naší minulosti i současnosti, kdy platí jednoduchá rovnice: "Lépe je investovat více do menšího počtu dětí než méně do většího počtu."
Srdce je svalem, který si za celý svůj život nemůže odpočinout. Kardiovaskulární nemoci neboli nemoci srdce jsou nejčastější příčinou úmrtí. Jak dokážou lékaři tento orgán opravovat? Díky čemu zvládnou opravit jen poškozenou část srdeční tkáně? Jak se dívají na dálku dovnitř srdce ve třech rozměrech?
Většina lidí má podvědomě tendenci chřipku podceňovat. Chřipka je sice jednou z nejběžnějších, zároveň ale jednou z nejstrašnějších chorob, se kterými se lidstvo potýká. Počtem svých obětí se řadí k těm nejsmrtelnějším, přestože je dostupná prevence ve formě očkování i léčba antivirotiky. Zimní vlny chřipkových epidemií přicházejí pravidelně a jednou za čas se objeví virus silnější, který způsobí až globální pandemii.
12 809
720
4 356
1 212
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.