07:13
Pořad se zabývá parazity. Je vysvětleno, co je to parazit, jak žijí a jaké jsou druhy parazitů. Dále se řeší paraziti člověka a jaké nebezpečí pro člověka představují. Dozvíme se o parazitech středověkých i současných, o parazitech cizokrajných a o těch, kteří pomáhají léčit různá autoimunitní onemocnění. Ve videu jsou zmíněny také geny a DNA a je ukázán pokus, jak se extrahuje DNA z cibule.
Jak barvy vznikají a proč neexistují? Každý ví, že banán je žlutý. Barevnost ale vzniká pouze odrazem konkrétní části barevného spektra světla. Jsou tedy barvy vůbec skutečné? Barvu naše oko přijímá jako paprsek světla a poté je zpracována mozkem. Za schopnost barevného vidění vděčíme speciálním buňkám. Jiné kultury možná vidí barvy dokonce jinak než ta naše.
Nezhoubné zvětšení prostaty je nejčastější problém u mužů, může však dojít až do stadia zhoubného karcinomu. Zvětšenou prostatu lze odstranit chirurgicky a ulevit tak od bolestivých obtíží.
Kdy a jakým způsobem byla antibiotika objevena a jak fungují? Jaká rizika hrozí při nadužívání antibiotik? Které druhy antibiotik na která onemocnění zabírají? O využívání antibiotik hovoří epidemiolog Roman Prymula.
Nanovlákna mají široké spektrum využití, například ve zdravotnictví. Vyrábí se ve speciálním stroji zvaném nanospider s použitím statické elektřiny.
V roce 1978 se narodilo první dítě na světě počaté in vitro, neboli ve zkumavce. Tento zásadní průlom v medicíně změnil svět a dal naději mnoha bezdětným párům, pro které je jedinou možností, jak mít děti. Téma umělé reprodukce sice vzbuzuje určité kontroverze, lékařské metody se však stále zdokonalují.
Nejohroženějšími a nejčastěji HIV nakaženými lidmi jsou obecně gayové, ale infekce se nevyhýbá ani heterosexuálům. Lidí s chorobou AIDS u nás přibývá a jde o cejch i o smrtelnou nemoc. Lidé nakažení HIV jsou společností vnímáni jako ti, co si za svoje onemocnění mohou sami. Své o tom ví Jana i Petr. A lze vůbec žít s HIV pozitivním partnerem a nenakazit se? Na tuto otázku zase odpovídá HIV pozitivní Radek se svou manželkou.
Odhady říkají, že nás před deseti tisíci lety bylo na Zemi asi tak 5 miliónů. Dnes je nás lidí tady 6,5 miliardy. Vědci dosud mlčky předpokládali, že se nejen za těchto posledních deset tisíc let, ale za posledních sto až dvě stě tisíc let od doby, kdy se náš druh objevil někde ve východní Africe, biologicky neměnil. Ještě se zjistilo, že se genetická informace vyvíjí. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
13 496
756
4 598
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.