07:13
Pořad se zabývá parazity. Je vysvětleno, co je to parazit, jak žijí a jaké jsou druhy parazitů. Dále se řeší paraziti člověka a jaké nebezpečí pro člověka představují. Dozvíme se o parazitech středověkých i současných, o parazitech cizokrajných a o těch, kteří pomáhají léčit různá autoimunitní onemocnění. Ve videu jsou zmíněny také geny a DNA a je ukázán pokus, jak se extrahuje DNA z cibule.
Za parazita se považují živé organismy, které trvale nebo po určitou dobu žijí na úkor jiného, většího organismu. Mezi střevní parazity, které člověka často sužují, patří například roupi. MUDr. Jiří Pešina hovoří o tom, kde se roupi nejčastěji objevují a proč je při léčbě třeba myslet i na osoby vyskytující se v těsné blízkosti nemocného.
Jak barvy vznikají a proč neexistují? Každý ví, že banán je žlutý. Barevnost ale vzniká pouze odrazem konkrétní části barevného spektra světla. Jsou tedy barvy vůbec skutečné? Barvu naše oko přijímá jako paprsek světla a poté je zpracována mozkem. Za schopnost barevného vidění vděčíme speciálním buňkám. Jiné kultury možná vidí barvy dokonce jinak než ta naše.
Kdy a jakým způsobem byla antibiotika objevena a jak fungují? Jaká rizika hrozí při nadužívání antibiotik? Které druhy antibiotik na která onemocnění zabírají? O využívání antibiotik hovoří epidemiolog Roman Prymula.
Co jsou to kvasinky, jaká onemocnění u člověka způsobují? Jak se vyhnout kvasinkovým infekcím? MUDr. Jiří Pešina popisuje, jak se kvasinková infekce v těle šíří, jak se projevuje a jak se taková infekce léčí.
Jak fungují naše biologické hodiny? Které hormony se v průběhu dne v našem těle vyplavují a jak nás ovlivňují? Jak vyzrát na jet lag, aneb, co dokáže melatonin? O výzkumech oceněných Nobelovou cenou za fyziologii hovoří profesorka Helena Illnerová.
V ukázce z dokumentárního filmu Tajemní denisovci (2020) uvidíme pokus vědců zrekonstruovat na základě DNA z kůstky nalezené na Altaji v roce 2008 podobu do té doby neznámého druhu člověka, tzv. denisovana. Metodu vyzkoušeli vědci na neandertálcích a šimpanzích, u kterých je k dispozici dost materiálu. Další zkoumání prokázalo fakt, že DNA denisovanů v sobě nesou nejen lidé ze Sibiře, ale také Tibetu, Číny a Papuy. Zde žili tito pravěcí lidé vedle moderního člověka zřejmě ještě před 15 tisíci lety.
Vedle ekonomie studuje rozhodování skoro stejně dlouho i psychologie. A v posledních letech se k nim přidaly kognitivní a afektivní neurověda. Ta první zkoumá poznávací funkce člověka, ta druhá naši emotivitu. V posledních 15 letech dostaly obě tyto neurovědy do rukou fantastické nástroje – to jsou funkční zobrazovací metody mozku. Ukazují, co, kde a jak se nám v hlavě děje při nějakém typu zátěže. Například při ekonomickém rozhodování. A tak se zrodila neuroekonomika.
14 136
861
4 801
1 149
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.