13:12
Pořad se zabývá parazity. Je vysvětleno, co je to parazit, jak žijí a jaké jsou druhy parazitů. Dále se řeší paraziti člověka a jaké nebezpečí pro člověka představují. Dozvíme se o parazitech středověkých i současných, o parazitech cizokrajných a o těch, kteří pomáhají léčit různá autoimunitní onemocnění. Ve videu jsou zmíněny také geny a DNA a je ukázán pokus, jak se extrahuje DNA z cibule.
Jak barvy vznikají a proč neexistují? Každý ví, že banán je žlutý. Barevnost ale vzniká pouze odrazem konkrétní části barevného spektra světla. Jsou tedy barvy vůbec skutečné? Barvu naše oko přijímá jako paprsek světla a poté je zpracována mozkem. Za schopnost barevného vidění vděčíme speciálním buňkám. Jiné kultury možná vidí barvy dokonce jinak než ta naše.
Nezhoubné zvětšení prostaty je nejčastější problém u mužů, může však dojít až do stadia zhoubného karcinomu. Zvětšenou prostatu lze odstranit chirurgicky a ulevit tak od bolestivých obtíží.
Jaké ochranné mechanismy mají epidemiologové připravené pro případné šíření nákazy ebolou? O epidemii eboly i šíření epidemií z různých koutů světa hovoří epidemioložk a primářka infekční kliniky Nemocnice Na Bulovce Hana Roháčová.
Který lidský smysl vnímáme stejně na zemi jako ve stavu beztíže? Zrak se ve stavu beztíže rozostří. Při dlouhodobém pobytu ve stavu beztíže mohou nastat sluchové halucinace. Jediný smysl, který je stejný na zemi i ve stavu beztíže, je hmat. Jak vypadá stav beztíže, nám v pořadu Tajemství těla ukáží herci Petr Vacek a Martin Dejdar.
Asi třetinu života prospíme. Spánek je tedy něco velmi, velmi důležitého. Pokusná zvířata, kterým se zabrání ve spánku, přežívají zhruba dva až tři týdny. Naše usínání, probouzení a setrvávání ve spánku řídí prastaré mapy, jejichž kořeny sahají až ke vzniku života. Činnost těchto map souvisí s tikáním našich mozkových biologických hodin, které určují náš přibližně 24 hodinový denní cyklus. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
V rámci každé historické etapy lze vymezit určité charakteristické choroby doby. Ve starověku to byla lepra, ve středověku mor, v novověku syfilis a později choroby dýchacích cest či neurologická onemocnění, v 19. století zejména tuberkulóza. K obrovskému zlomu pak došlo ve 20. století v souvislosti s rozvojem bakteriologie. Které nemoci jsou ale příznačné pro dnešní dobu? Zkusíte si tipnout? O dějinách lékařství a nemocí se více dozvíme v pořadu Historie.cs.
Pořad se věnuje alergiím. V tomto díle si vysvětlíme pojem alergie, alergen, cestu jeho vniknutí do organismu a následné projevy alergie. Ukážeme si, co je to spirometrie a testy na prokázání alergie a určení alergenu. Zmíněna je také pylová informační služba a způsob jejího fungování.
13 495
756
4 597
1 302
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.