13:12
Pořad se zabývá parazity. Je vysvětleno, co je to parazit, jak žijí a jaké jsou druhy parazitů. Dále se řeší paraziti člověka a jaké nebezpečí pro člověka představují. Dozvíme se o parazitech středověkých i současných, o parazitech cizokrajných a o těch, kteří pomáhají léčit různá autoimunitní onemocnění. Ve videu jsou zmíněny také geny a DNA a je ukázán pokus, jak se extrahuje DNA z cibule.
Za parazita se považují živé organismy, které trvale nebo po určitou dobu žijí na úkor jiného, většího organismu. Mezi střevní parazity, které člověka často sužují, patří například roupi. MUDr. Jiří Pešina hovoří o tom, kde se roupi nejčastěji objevují a proč je při léčbě třeba myslet i na osoby vyskytující se v těsné blízkosti nemocného.
Jak barvy vznikají a proč neexistují? Každý ví, že banán je žlutý. Barevnost ale vzniká pouze odrazem konkrétní části barevného spektra světla. Jsou tedy barvy vůbec skutečné? Barvu naše oko přijímá jako paprsek světla a poté je zpracována mozkem. Za schopnost barevného vidění vděčíme speciálním buňkám. Jiné kultury možná vidí barvy dokonce jinak než ta naše.
Jaké ochranné mechanismy mají epidemiologové připravené pro případné šíření nákazy ebolou? O epidemii eboly i šíření epidemií z různých koutů světa hovoří epidemioložk a primářka infekční kliniky Nemocnice Na Bulovce Hana Roháčová.
V roce 1978 se narodilo první dítě na světě počaté in vitro, neboli ve zkumavce. Tento zásadní průlom v medicíně změnil svět a dal naději mnoha bezdětným párům, pro které je jedinou možností, jak mít děti. Téma umělé reprodukce sice vzbuzuje určité kontroverze, lékařské metody se však stále zdokonalují.
Zhlédněte rozhovor s Petrem Turkem, primářem transfúzního oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze, přináší aktuální pohled na dárcovství krve u nás, a navíc představuje možné dopady výzkumu, který se zabývá změnou krevní skupiny pomocí střevní bakterie.
V rámci každé historické etapy lze vymezit určité charakteristické choroby doby. Ve starověku to byla lepra, ve středověku mor, v novověku syfilis a později choroby dýchacích cest či neurologická onemocnění, v 19. století zejména tuberkulóza. K obrovskému zlomu pak došlo ve 20. století v souvislosti s rozvojem bakteriologie. Které nemoci jsou ale příznačné pro dnešní dobu? Zkusíte si tipnout? O dějinách lékařství a nemocí se více dozvíme v pořadu Historie.cs.
Opar není jen kosmetickou záležitostí, jedná se o velmi nepříjemné infekční virové onemocnění kůže, které se nejčastěji projevuje na rtech. Vysvětlíme, jak se opar vyvíjí, kdy je nejvíce infekční, jaké se mohou vyskytnout komplikace a jak je možné opary léčit.
14 136
861
4 801
1 149
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.