09:23
Pořad se zabývá parazity. Je vysvětleno, co je to parazit, jak žijí a jaké jsou druhy parazitů. Dále se řeší paraziti člověka a jaké nebezpečí pro člověka představují. Dozvíme se o parazitech středověkých i současných, o parazitech cizokrajných a o těch, kteří pomáhají léčit různá autoimunitní onemocnění. Ve videu jsou zmíněny také geny a DNA a je ukázán pokus, jak se extrahuje DNA z cibule.
Za parazita se považují živé organismy, které trvale nebo po určitou dobu žijí na úkor jiného, většího organismu. Mezi střevní parazity, které člověka často sužují, patří například roupi. MUDr. Jiří Pešina hovoří o tom, kde se roupi nejčastěji objevují a proč je při léčbě třeba myslet i na osoby vyskytující se v těsné blízkosti nemocného.
Jak barvy vznikají a proč neexistují? Každý ví, že banán je žlutý. Barevnost ale vzniká pouze odrazem konkrétní části barevného spektra světla. Jsou tedy barvy vůbec skutečné? Barvu naše oko přijímá jako paprsek světla a poté je zpracována mozkem. Za schopnost barevného vidění vděčíme speciálním buňkám. Jiné kultury možná vidí barvy dokonce jinak než ta naše.
Sexuálně přenosné choroby jsou nemoci vyvolávané bakteriemi, parazity, plísněmi, prvoky nebo viry. Mezi nejzávažnější patří syfilis, kapavka, chlamydióza a virové onemocnění způsobující AIDS. Poslechněte si, jaké jsou příznaky průběhu nemocí a jejich důsledky.
Sluch je naším druhým nejdůležitějším smyslem hned po zraku, díky kterému získáváme nejvíc informací o okolním světě. Vysvětlíme, jak rozeznat počínající poruchu sluchu, co na sluch působí příznivě a kdy vyhledat lékaře.
Jak se chovají neurony v mozku při epileptickém záchvatu? Jak probíhá výzkum a vývoj léků na epilepsii? Jaké jsou druhy epilepsie a jakými záchvaty se projevují? O výzkumu epilepsie a projevech onemocnění hovoří profesor Přemysl Jiruška.
V době, kdy se manželé Provazníkovi téměř vzdali naděje na vlastní dítě, nabídl jim MUDr. Mrázek pomoc. Paní Iveta otěhotněla díky darovanému embryu a v době natáčení filmu už byla v osmém měsíci těhotenství. Pro primáře centra asistované reprodukce MUDr. Milana Mrázka je i tento případ důkazem úspěšnosti mimotělního oplodnění žen, které by se jinak maminkami nikdy nestaly.
V lidské pokožce jsou buňky zvané melanocyty, které vytvářejí pigment melanin. Při vystavení slunečnímu záření produkují více melaninu, díky čemuž naše kůže tmavne. Melanocyty často vytvářejí barevné skvrny: pihy, mateřská znaménka a podobně. Pokud se však melanocyty začnou neřízeně množit, vzniká zhoubné nádorové bujení – melanom. S jeho léčbou nás seznámí náš přední dermatolog, prof. Petr Arenberger.
Vedle ekonomie studuje rozhodování skoro stejně dlouho i psychologie. A v posledních letech se k nim přidaly kognitivní a afektivní neurověda. Ta první zkoumá poznávací funkce člověka, ta druhá naši emotivitu. V posledních 15 letech dostaly obě tyto neurovědy do rukou fantastické nástroje – to jsou funkční zobrazovací metody mozku. Ukazují, co, kde a jak se nám v hlavě děje při nějakém typu zátěže. Například při ekonomickém rozhodování. A tak se zrodila neuroekonomika.
Naše populace stárne a za nějaký čas bude mít problém s pamětí téměř každý. Toto je jev zcela normální, který potká asi 60 % obyvatel. U někoho se ale rozvine Alzheimerova choroba, která už představuje závažný zdravotní problém. Alzheimerova nemoc, pojmenovaná po německém psychiatrovi, je nejčastější poruchou, při které trpí hypocampus. Pacienti ztrácejí paměť, dochází k úbytku mozkové tkáně. Pořadem provází Cyril Höschl a Aleš Bartoš.
12 688
702
4 214
1 151
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.