13:01
Pořad se zabývá parazity. Je vysvětleno, co je to parazit, jak žijí a jaké jsou druhy parazitů. Dále se řeší paraziti člověka a jaké nebezpečí pro člověka představují. Dozvíme se o parazitech středověkých i současných, o parazitech cizokrajných a o těch, kteří pomáhají léčit různá autoimunitní onemocnění. Ve videu jsou zmíněny také geny a DNA a je ukázán pokus, jak se extrahuje DNA z cibule.
Reportáž o pandemii španělské chřipky, která si po první světové válce vyžádala víc než 50 milionů obětí.
Mezi domestikovanými zvířaty má kočka domací výsostné postavení, a přestože žije s člověkem, nikdy se mu úplně nepoddala. Dokonce by se dalo říci, že kočka je první zvíře, které si ochočilo člověka. Kočky dokonce žily v chrámech, kde je obsluhovali služebníci.
Jak geny řídí vývoj embryí? Jak probíhá genetický výzkum na octomilkách? V čem jsou tyto mušky unikátní pokusná zvířata? Eric Wieschaus, vývojový biolog, nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství hovoří o svém výzkumu.
Jak se doplňuje Darwinova teorie evoluce s Mendelovými principy dědičnosti? Slabé místo originální teorie biologické evoluce Charlese Darwina byla takzvaná směsná dědičnost, tedy předpoklad, že fenotyp potomků je průměrem znaků jejich rodičů. Toto vyvrací experimentální práce Gregora Mendela, která odhaluje existenci genových alel a dokáže fenotypové poměry u potomků nejen popisovat, ale i předpovídat.
Český vědecký tým se vypravil do Etiopie, aby pomohl zmapovat druhy hlodavců i virů, které tito drobní tvorové přenáší. Snímek navíc ukazuje způsoby vědecké práce přímo v terénu, kulturní rozdíly a specifika této rozmanité země.
Výzkum kmenových buněk je naděje pro lidi s přerušenou páteřní míchou a také možnost, jak bojovat i s dalšími nemocemi. Výhodou těchto buněk je, že se mohou vyvinout v buňky různých tkání a orgánů. Tím mohou nahradit poškozené orgány a tkáně a vést k léčbě či dokonce vyléčení vážných onemocnění. Na možnosti získávání kmenových buněk i na rizika s kmenovými buňkami spojená upozorňuje František Koukolík.
Jak je možné, že stromy natáhnou během dne od kořenů až po koruny stovky litrů vody? Listy rostlin využívají energii ze slunce, aby přeměnily oxid uhličitý a vodu na cukry. Jako odpadní produkt přitom vzniká kyslík. Listy mají plochý a tenký tvar, aby vystavily slunci buňky obsahující chloroplasty se zeleným barvivem. Pokožka listu je pokryta póry zvanými stomata, jež zajišťují výměnu kyslíku a oxidu uhličitého mezi vzduchem a vnitřním prostorem listu. Zbavují se vody během procesu zvaného transpirace. Když se vypařují molekuly vody z listů rostliny, tak nasává další vodu z hlíny.
13 772
775
4 709
1 338
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.