03:32
Kukačka je zvěstovatelem jara a její hlas pozná každé malé dítě, ale vidět ji v přírodě není jen tak. Je velmi nenápadná. Jejím typickým rysem je tzv. hnízdní parazitismus. To znamená, že její mláďata vysedí a vychovávají jiní ptáci. Pravidelnými hostiteli mláďat kukaček je však jen 10 nebo 15 ptačích druhů.
Proč jsou ledňáčci tak pestře zbarveni? Jak se seznamují a jak probíhají jejich námluvy a hnízdění? Ledňáčci jsou potravní specialisté, mají proto přísná kritéria na velikost svého teritoria. Vůči soukmenovcům jsou proto značně agresivní.
Koňadra je naší nejznámější sýkorou. Je největším a také nejrozšířenějším evropským druhem tohoto rodu; jen v České republice žije koňader několik milionů. Pro svoji všeobecnou známost tak může být dobrým modelovým druhem pro výuku tématu ptáci.
Brhlík je jeden z našich drobných lesních pěvců. Obratně šplhá po kmenech a větvích stromů, velmi často i hlavou dolů. Brhlíci hnízdí v dutinách stromů nebo rozvěšených ptačích budkách; pokud se jim zdá vletový otvor obydlí příliš veliký, dovedně si ho dozdí směsí bláta a vlastních slin.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Čápi přetáčejí svá vejce. Špačci krmí mláďata. Vlaštovky dokončují hnízdo.
Čápi se odjakživa těšili lidské přízni. Symbolizují jaro a říká se, že nosí děti. Čáp bílý není tak vzácný jako čáp černý. Pár, o kterém si povíme, obýval dlouho hnízdo na starém dubu. Pojďme se podívat za čapí rodinou!
Epizoda představuje chřástaly polní v zemědělské krajině. Dále je ukázán odchyt chřástalů a jejich kroužkování ornitology za účelem jejich ochrany. Na šumavské louce jsou představeny orchideje a kosatce i tetřevi, kteří se živí mravenci. Ve videu je dále představen i strakapoud malý. Na malém lesním rybníku jsou ukázány porosty ďáblíku bahenního, který je jedovatou bylinou příbuznou árónu. Představí se jednokvítek velekvětý, který žije v symbióze s houbou. V lese jsou pak ukázáni stěhovaví čápi černí, kteří zimují v rovníkové Africe.
Víte, že jeřáb sudetský roste jenom v Krkonoších a dnes existuje pouze 150 keřů? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Deštné pralesy se přezdívají plícemi planety. Pohlcují totiž oxid uhličitý, který vydechujeme, a produkují kyslík, který zase dýcháme. Jsou domovem obrovského množství druhů živočichů i rostlin. Ale jejich plocha se stále zmenšuje vlivem těžby dřeva či palmy olejné. Více se o deštných pralesích dozvíte v reportáži z Wifiny.
„Jaké jsou beskydské hory? Strmé a vysoké až tlapky bolí.“ Rozhodně však stojí za návštěvu. Vydejte se tam s medvědy, kteří tu jsou jako doma. Vylezli na bájnou horu Radhošť, cestou na Pustevny se trochu lekli sochy pohanského boha Radegasta, ale pohled na krásné barevné chalupy stál za to. Chtěli se usadit v Rožnově pod Radhoštěm, ale zjistili, že ve skanzenu se bydlet nedá. Tak si ho alespoň pořádně prohlédli. A vy můžete s nimi.
Epizoda ukazuje vzácné rostliny kvetoucí na přelomu jara a léta – v listnatých hájích kvetoucí střevíčník pantoflíček a na loukách vzácně rostoucí vstavač nachový. V rámci dílu se také představují jezevec lesní, vzácné kachny zrzohlávky rudozobé a chráněný ocasatý obojživelník mlok skvrnitý. Součástí je i hmyz lákající árón plamatý a prudce jedovatá rostlina bučin vraní oko čtyřlisté.
Pasáž, která vysvětluje cyklus vody v krajině a připomíná, kde všude je voda potřeba a jak se spotřebovává.
Pod hladinou horské říčky bují čilý život. Horský siven je náročný na množství kyslíku, ale nevadí mu omezený přísun potravy. Je ozdobou místních vod, jedinou rybou, která se na horním Labi v současnosti trvale udrží.
Drůbeží maso a slepičí vejce patří k nejdostupnějším a nejlevnějším potravinám na celém světě. Představíme si plemena slepic, kachen a hus, která chováme v České republice. Víte, kolik vajec sní průměrně každý Čech? A co vlastně vejce všechno obsahuje?
Když rozbolí zuby, je to hrůza. Víte, kolik máte zubů, čemu říkáme mléčný zuby a jak předejít zubním kazům? Brďo uvidí, jak funguje prevence zdravého chrupu a ústní hygiena. Nestačí jen kartáček, ale čistí se i prostory mezi zuby mezizubním kartáčkem. Kdo vynalezl první zubní vrtačku a proč?
Epizoda se zaměřuje na rostliny kvetoucí během pozdního léta, především pak běžné druhy jako zvonek kopřivolistý, komonici, mateřídoušku. Zároveň jsou představeny některé nepůvodní druhy rostlin, které svou přítomností vytlačují původní druhy. Jedná se především o tři druhy netýkavek. Ve stinných chladných roklích lesů se můžeme setkat s kopretinou žebrovicí různolistou.
Když děti učí telka! Pojďte společně s žáky 1. ročníku oslavit Den Země. Povíme si o tom, jak bychom se měli správně chovat v lese. Ukážeme si, jak vypadají hmyzí domečky a co všechno můžeme udělat pro naše nejmenší živočichy. Na závěr si předvedeme optické kouzlo s vodou.
12 305
677
3 965
1 124
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.