03:32
Kukačka je zvěstovatelem jara a její hlas pozná každé malé dítě, ale vidět ji v přírodě není jen tak. Je velmi nenápadná. Jejím typickým rysem je tzv. hnízdní parazitismus. To znamená, že její mláďata vysedí a vychovávají jiní ptáci. Pravidelnými hostiteli mláďat kukaček je však jen 10 nebo 15 ptačích druhů.
Proč jsou ledňáčci tak pestře zbarveni? Jak se seznamují a jak probíhají jejich námluvy a hnízdění? Ledňáčci jsou potravní specialisté, mají proto přísná kritéria na velikost svého teritoria. Vůči soukmenovcům jsou proto značně agresivní.
Koňadra je naší nejznámější sýkorou. Je největším a také nejrozšířenějším evropským druhem tohoto rodu; jen v České republice žije koňader několik milionů. Pro svoji všeobecnou známost tak může být dobrým modelovým druhem pro výuku tématu ptáci.
Brhlík je jeden z našich drobných lesních pěvců. Obratně šplhá po kmenech a větvích stromů, velmi často i hlavou dolů. Brhlíci hnízdí v dutinách stromů nebo rozvěšených ptačích budkách; pokud se jim zdá vletový otvor obydlí příliš veliký, dovedně si ho dozdí směsí bláta a vlastních slin.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Čápi přetáčejí svá vejce. Špačci krmí mláďata. Vlaštovky dokončují hnízdo.
Čápi se odjakživa těšili lidské přízni. Symbolizují jaro a říká se, že nosí děti. Čáp bílý není tak vzácný jako čáp černý. Pár, o kterém si povíme, obýval dlouho hnízdo na starém dubu. Pojďme se podívat za čapí rodinou!
Jak příchod bělochů nenávratně zničil životní cyklus amerických prérií? Proč byli bizoni na pokraji vyhynutí? Za 70 let řádění lidí zmizely z prérií miliony bizonů a druh byl zachráněn doslova za minutu dvanáct. A jak dopadl holub stěhovavý, jehož hubením se živily desítky firem?
Gepard i levhart jsou velké kočkovité šelmy. Jaký je ale mezi nimi rozdíl? Dokážete je od sebe odlišit? Dozvíte se, jak takové velké kočky loví a jak žijí ve volné přírodě.
Sýkora uhelníček patří mezi naše méně známé druhů sýkor. Je o něco drobnější než koňadra. Bezpečně ji poznáte podle bílého proužku na zadní straně hlavičky.
Darwinova evoluční a ve své době i revoluční teorie změnila celý dosud platný systém přírodních věd. Materiály, které Darwin během své dlouhé a vlastně nedobrovolné cesty nasbíral, ovlivnily celý jeho život a další vývoj vědeckého poznání. Trvalo však dalších dvacet let, než své poznatky shrnul do své slavné teorie, která člověka posunula z jeho role božího obrazu na úroveň zvířat. Jak to dnes vypadá se želvami, které daly legendárním ostrovům jméno? A kdo je to Osamělý Jorge? A proč se mu říká osamělý? Jakou roli hrají místní želvy právě v oné teorii evoluce?
Navštívíme experimentální farmu v Praze-Uhříněvsi. Povíme si, k čemu slouží jelenům paroží, proč ho shazují a jak dlouho to trvá, než jim naroste nové. Zkusíte si tipnout, kolik může takové paroží vážit? Také se dozvíme, proč jeleni troubí a jestli se správně říká jelen evropský nebo jelen lesní.
Ukázka rostlin, se kterými se setkáváme na začátku letních prázdnin na loukách – chrpy, heřmánky, vzácně rostoucí upolín a kruštíky patřící mezi orchideje. Ze živočichů jsou představeni syslové obecní, dále housenky babočky kopřivové, motýla hojně se vyskytujícího v naší přírodě, a také krutihlav patřící mezi šplhavé ptáky.
Vosy jsou dravci a velmi obratní letci. Mají krásné odstrašující zbarvení, které jiný hmyz napodobuje. Jsou jedinečné stavbou hnízd (druh vosy můžeme poznat podle tvaru hnízda) a svým sociálním životem.
Epizoda představuje nutrie říční (na kožešinu chované hlodavce), které se rozšířily podél toků řek, i lipany (ryby rychleji tekoucích toků). Z vodních ptáků je zde představena lyska černá a slípka zelenonohá. Z rostlin pak porosty hluchavky nachové, dále smrkové šišky a jejich semena, která slouží jako oblíbená potrava živočichů v zimních měsících.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
V lese si můžeme nasbírat borůvky a brusinky. Chcete se dozvědět, podle čeho tyto plody od sebe rozeznáme, proč se jmenují, jak se jmenují, a čím jsou pro naše zdraví prospěšné? Jak se dají jejich různé části využít pro léčbu různých neduhů?
Tato pasáž se věnuje obilovinám. Děti se dozvědí, jak se pěstuje a zpracovává obilí.
Epizoda představuje některé luční rostliny, vřesoviště a živočichy zde žijící. Je představen životní cyklus motýla modráska hořcového, který je vázaný na rostlinu zvanou hořec hořepník. Součástí pasáže jsou i horská vřesoviště tvořená koberci vřesu obecného a hasivky orličí.
12 220
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.