03:32
Proč jsou ledňáčci tak pestře zbarveni? Jak se seznamují a jak probíhají jejich námluvy a hnízdění? Ledňáčci jsou potravní specialisté, mají proto přísná kritéria na velikost svého teritoria. Vůči soukmenovcům jsou proto značně agresivní.
Koňadra je naší nejznámější sýkorou. Je největším a také nejrozšířenějším evropským druhem tohoto rodu; jen v České republice žije koňader několik milionů. Pro svoji všeobecnou známost tak může být dobrým modelovým druhem pro výuku tématu ptáci.
Brhlík je jeden z našich drobných lesních pěvců. Obratně šplhá po kmenech a větvích stromů, velmi často i hlavou dolů. Brhlíci hnízdí v dutinách stromů nebo rozvěšených ptačích budkách; pokud se jim zdá vletový otvor obydlí příliš veliký, dovedně si ho dozdí směsí bláta a vlastních slin.
Čápi se odjakživa těšili lidské přízni. Symbolizují jaro a říká se, že nosí děti. Čáp bílý není tak vzácný jako čáp černý. Pár, o kterém si povíme, obýval dlouho hnízdo na starém dubu. Pojďme se podívat za čapí rodinou!
V tomto videu si představíme včelu medonosnou. Dozvíme se o ní spoustu zajímavostí a pochopíme, proč včely chránit a pomáhat jim. Ukážeme si také, jak jednoduše vyrobíme pro včelky pítko. Tím můžeme s pomocí včelám začít.
Terčin zvířecí svět a její zvířecí mýty nám představí netopýra, který rozhodně není létající myš. Dozvíme se, jestli jsou netopýři opravdu upíři? To a další mýty nám vysvětlí tento díl.
Pojďme se podívat ke špačkům. Jen co odlétne první várka vychovaných mláďat, snese paní špačková další vajíčka. To vše se musí stihnout ještě před tím, než odletí do teplých krajin. Snad se k nám zase za rok vrátí.
V Terčině zvířecím světě se vám představí kočka pouštní, která žije na pouštích a polopouštích v severní Africe nebo střední Asii. Tato kočka nepotřebuje pít, protože vodu získává ze své potravy. A zkuste si tipnout, jestli tyhle kočky mňoukají.
Epizoda ukazuje záběry selat prasete divokého a během zimních měsíců dokrmovaných ptáků. Z rostlin jsou v epizodě představeny „doutníky“ v podobě orobince širolistého, který hojně porůstá břehové zóny rybníků. Dále je vysvětleno, proč kopřivy žahají a jaké je a bylo jejich využití například při výrobě lan a ve staročeské kuchyni pro přípravu velikonoční nádivky. Ukázány jsou i červené malvice skalníku poléhavého, který pochází z jihovýchodní Asie.
V rámci epizody jsou představeny některé vzácné druhy rostlin pozdního léta, například hořec panonský a hořeček ladní pobaltský. Bobule svídy krvavé jsou zase oblíbenou potravou červenek, budníčků, kosů, pěnice černohlavé a sýkorek. Představeny jsou i některé jedlé houby našich lesů.
Věděli jste, že v naší nejrozsáhlejší stepi se mimořádně daří jednomu z divů naší přírody? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Brďo se dozví o srdci mnoho zajímavostí. Třeba to, že nejtěžší srdce ze všech živočichů má modrá velryba. Váží neuvěřitelných 680 kilogramů, zatímco srdce zdatného muže má jen něco přes 300 gramů. Zjistí také, že když jsme rozrušeni nebo se bojíme, tluče nám srdce jako o závod. Víte, že máme srdeční chlopně a srdeční komory? Určitě jste se setkali s fonendoskopem, jak asi funguje?
Víte, kde u nás najdete teplomilný dub pýřitý neboli šípák? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Proč jsou zoologické zahrady důležité, jaký je jejich smysl? Nejde jen o to ukazovat lidem výběhy s různými zvířaty. Kromě účelu rekreačního probíhá v zoo vzdělávání, výzkum, ochrana druhů, jejich zachování a chov samotný. Často je to i jediný způsob, jak udržet nějaký živočišný druh na Zemi. Zoo Praha se angažuje například v ochraně užovky podplamaté nebo zubrů evropských.
V pořadu Terčin zvířecí svět se Terka pokusí vcítit do šestého smyslu některých zvířat. Vyzkouší si, jaké je to být včelami, které dokáží cítit změnu magnetického pole. A co včely v takovém případě dělají? I to si vyzkouší. A také, jaké je to být v kůži ptáků, kteří jsou citliví na tlak vzduchu. A co teprve takoví hadi, kteří umějí předpovídat zemětřesení. Podívejte se a vyzkoušejte si, jaké je to vnímat svět úplně jinými smysly.
Jsou nádherné, jedinečné a člověkem chráněné. Když je uvidíte v přírodě, určitě se zastavíte a pořádně si je prohlédnete. Často se jich musíte i dotknout, abyste se přesvědčili, že jsou opravdu už tak dlouho tady s námi. Jsou to památné stromy. Jedním z nich je i hrušeň u Bořic, která se vám v krátkém videu představí.
14 105
861
4 794
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.