10:05
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Jak je možné, že ryby dokážou dýchat pod vodou? Vlastně je to jinak – ryby získávají kyslík z vody. Ryby se nenadechují jako člověk, ale voda prochází jejich žábrami. Sledujte, jak ryby dýchají.
Co cítí hmyz a má nějakou paměť? Jaké vůně přitahují octomilky? A jak tuto znalost můžeme využít? Kdo a jakým způsobem zkoumá čichové schopnosti hmyzu? Na jaké vůně reagují motýli a jak je jejich čich vytříbený?
Strakapoud malý je naším nejmenším druhem šplhavce. Typické černobílé strakapoudí zbarvení, u samce navíc s červenou čepičkou, nám při setkání napoví, s kým máme tu čest, přestože velikostí se blíží spíše vrabcovi.
České Švýcarsko proslulo především Pravčickou branou, avšak opravdovou divokost najdeme v jeho odlehlých a těžko dostupných roklích.
Brhlík je jeden z našich drobných lesních pěvců. Obratně šplhá po kmenech a větvích stromů, velmi často i hlavou dolů. Brhlíci hnízdí v dutinách stromů nebo rozvěšených ptačích budkách; pokud se jim zdá vletový otvor obydlí příliš veliký, dovedně si ho dozdí směsí bláta a vlastních slin.
Video se zabývá problematikou tahu obojživelníků ze zimovišť na místo rozmnožování v době páření. Představuje práci dobrovolníků při přenášení žab, čolků a mloků přes překážky, jako jsou např. komunikace. V pasáži je zdůrazněna také úzká provázanost mezi ochranou obojživelníků a ochranou krajiny, která je velmi ohrožena odvodňováním.
Za parazita se považují živé organismy, které trvale nebo po určitou dobu žijí na úkor jiného, většího organismu. Mezi střevní parazity, které člověka často sužují, patří například roupi. MUDr. Jiří Pešina hovoří o tom, kde se roupi nejčastěji objevují a proč je při léčbě třeba myslet i na osoby vyskytující se v těsné blízkosti nemocného.
Ptáci cvrlikají, kdákají a kvákají, a jeden exotický druh dokonce vydává zvuk připomínající strašlivé chrápání. Někteří ptáci zpívají, jiní se dokonce dokážou naučit zvuk sekačky. Prostá otázka zní: Jak je možné, že někteří ptáci vydávají jen ty zvuky, které jim nadělila příroda, zatímco jiní jsou schopni hlasového učení? To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Pořad se zabývá parazity. Je vysvětleno, co je to parazit, jak žijí a jaké jsou druhy parazitů. Dále se řeší paraziti člověka a jaké nebezpečí pro člověka představují. Dozvíme se o parazitech středověkých i současných, o parazitech cizokrajných a o těch, kteří pomáhají léčit různá autoimunitní onemocnění. Ve videu jsou zmíněny také geny a DNA a je ukázán pokus, jak se extrahuje DNA z cibule.
Teplota ektotermních živočichů závisí na teplotě okolního prostředí. Neznamená to však, že jsou při udržování vlastní tělesné teploty pasivní. Aktivně vyhledávají prostředí s takovou teplotou, která je pro jejich růst a vývoj nejpříznivější. Na příkladu čolků nám přírodovědci z Akademie věd ČR ukáží, že konečný výběr prostředí neovlivňuje u ektotermních živočichů pouze teplota, ale také další faktory (například přítomnost predátora). Zjištění vědců jsou nejen zajímavým vhledem do chování živočichů, ale také příspěvkem k širší diskuzi o klimatické změně.
13 179
740
4 495
1 238
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.