02:34
Svalové dystrofie jsou genetická onemocnění, která se projevují jako postupné ochabování svalstva. Průběh jednotlivých forem dystrofií je různý. Nejčastější a nejkrutější formou je Duchennova svalová dystrofie, která se vyskytuje v populaci přibližně u jednoho chlapce na tři tisíce narozených a nemocného upoutá velmi brzy na invalidní vozík. Mírnější Beckerova svalová dystrofie se vyskytuje asi u jednoho chlapce z osmnácti tisíc narozených. První příznaky nemoci se u dětí začnou objevovat již ve věku tří let. Nemoc postupně ochabuje kosterní svalstvo končetin a trupu. V raném věku dospívání, někdy i dříve, jsou zasaženy rovněž svaly dýchací a srdeční soustavy.
Video začíná krátkým historickým exkurzem a zmiňuje Karla Landsteinera a Jana Janského, objevitele krevních skupin. Zmiňuje distribuci krevních skupin ze systému AB0 po světě i další krevní systémy, jako je např. Rh faktor. Dále se ve videu dozvíme, na jakém principu krevní skupiny fungují.
Kmenové buňky jsou základem pro vývoj celého našeho organismu. Když se po spojení samčí a samičí pohlavní buňky začnou buňky embrya dělit, dochází k vývoji všech důležitých orgánů a částí těla. Jak ale buňky vědí, čím se stát a jakou úlohu mají zajišťovat? Ve videu se podíváme na to, co jsou kmenové buňky, jaké mají funkce a jak je za pomoci dalších specializovaných buněk (organizérů) řízen jejich další osud s ohledem na vývoj jednotlivých orgánů.
Čínští vědci provedli poněkud zvláštní experiment: spojili buňky ovce a škrkavky. Co se stane, co se narodí a proč přistoupili k takovému experimentu? Jak pracují genetické laboratoře na klonování a kdo z toho má užitek?
Video začíná objevem prvního a nejznámějšího antibiotika – penicilinu – a historií objevů dalších významných antibiotik. Zmiňuje, že v současné době kvůli nadužívání antibiotik a s tím souvisejících bakteriálních rezistencí závodíme při vývoji nových antibiotik s časem; dle odborníků se může jednat o závažnější problém než současná globální klimatická změna. V současné době zemře jen v EU na neléčitelná bakteriální onemocnění a přidružené komplikace až půl milionu lidí ročně. Ve videu se dále dozvíme, jak antibiotika působí a proč jsou účinná proti bakteriím, ale nikoli proti virům.
Naprostá většina mamutích druhů byla zhruba tak velká, jako jsou dnešní indičtí sloni. Pověsti říkají, že ve věčně zmrzlé zemi severní Sibiře se uchovala jejich těla. Pravdou je, že první z nich tam našel roku 1806 Michail Adams. Dodnes se jich našlo 39, ale jen 4 jsou vcelku. Další pověsti říkají, že se jejich maso dá jíst. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Co je to vlastně genetika? A proč je pro nás tak důležitá a užitečná? Přemýšleli jste někdy nad tím, proč jsou některé květy růžové a jiné bílé? Průkopník šlechtění, Gregor Mendel, v 19. století začal sledovat barvy květů při křížení hrachoru. Na základě jeho práce dnes podobně křížíme třeba krávy, slepice nebo prasata a zvířata tak přizpůsobujeme našim potřebám.
Video začíná prvním kriminalistickým případem, který byl vyřešený díky otiskům prstů. Ty jsou pro každého člověka na světě, včetně jednovaječných dvojčat, naprosto unikátní. Za naše jedinečné otisky mohou tzv. papilární linie, které začínají vznikat již během prvního trimestru nitroděložního vývoje. Jejich vývoj je ukončen cca v polovině těhotenství a od té doby jsou až do konce života prakticky neměnné. Při odření či poleptání se jejich struktura znovu obnoví, protože jsou založeny hluboko v bazální vrstvě pokožky. Jejich nejdůležitější biologickou funkcí je pravděpodobně lepší hmatová citlivost.
14 105
861
4 794
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.