05:06
Vysvětlení principu i užitku fotosyntézy. Přeměna oxidu uhličitého a vody na cukr a kyslík probíhá v rostlinách za pomoci zeleného barviva – chlorofylu. Bez tohoto procesu by na Zemi neexistoval život v dnešní podobě.
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Není na světě bylina, aby na něco nebyla! Jak vypadá jitrocel, pampeliška, kopřiva nebo hluchavka? Existují ale i jedovaté byliny! Je dobré vědět, co kde roste. Víte, že byliny mají rostliné orgány, jako je kořen, stonek, listy a květ?
V genové bance jsou uloženy vzorky osiv jednou provždy pro budoucí generace. Mohou se tak využít všechny vlastnosti, kterých bylo při jejich šlechtění docíleno, kdyby se náhodou někdy v budoucnu osiva ztratila. V Norsku vzniká tzv. Noemova archa plodin, kde budou uložena všechna semena světa, uchována i tisíce let.
Plody kulaté, oválné, s tvrdou slupkou a měkkou dužinou… Plody nesou stromy, keře i byliny. Do plodu se schovávají semínka, která se pak dostávají daleko od své mateřské rostliny a umožňují pak rostlině se rozmnožovat. Máte rádi čokoládu? Výborně, tak se pojďme podívat třeba na kakaovník.
Většina produktů z mouky je z pšenice. Dříve se však pěstovalo více druhů obilnin, které jsou mnohdy zdravější nebo třeba neobsahují lepek. Proto se dnes spousta starých obilnin, jako je pohanka, čirok, proso nebo amarant, začíná opět pěstovat ve velkém. Ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby se tyto obilniny pěstují a zkoumají. Jak to dělají?
Rostliny jsou živé organismy, které se hýbou a reagují na své okolí více, než si myslíme. Některé pohyby rostlin jsou směrované tam, kam to rostlina potřebuje (např. natáčení stonků za zdrojem světla), jiné jsou nesměrované (zavírání květů v chladu). Samostatnou kapitolu pak představují pohyby související s denními rytmy a řízené vnitřními biologickými hodinami rostlin. Když si pohyby rostlin promítneme zrychleně, pochopíme. O pohybech rostlin vypráví Dr. Jan Kolář z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd.
14 113
861
4 795
1 148
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.