03:57
V tomto videu si představíme včelu medonosnou. Dozvíme se o ní spoustu zajímavostí a pochopíme, proč včely chránit a pomáhat jim. Ukážeme si také, jak jednoduše vyrobíme pro včelky pítko. Tím můžeme s pomocí včelám začít.
Víte, že mezi nejlépe fungující stát na světě patří právě včelí stát? Poznejte, jaký je způsob života včel ve včelím společenství, seznamte se s prací včelaře a jeho největším nepřítelem roztočem Varroa destruktor, který způsobuje úhyn včelstev.
Hmyz z naší planety mizí. V této části Herbáře se dozvíme, co můžeme udělat pro to, aby se tato tendence zastavila a hmyz plnil dál důležitou funkci v přírodě. Tou je opylování rostlin. Bez něj se totiž neobejdeme!
Včela medonosná je pro planetu Zemi nadmíru důležitá a její spojenectví s lidmi trvá už tisíce let. Poznejte, jaký je způsob života včel ve včelím společenství a prozkoumejte stavbu těla včely.
Od kdy lidé sbírají med? A jak sladký nektar blanokřídlé pracantky vyrábějí? Ze kdy pocházejí první zmínky o včelařství? Jak žili včelaři ve středověku?
Proč vlastně příroda vytvořila květ, billboardy pro hmyz? Květiny lákají hmyz, protože ho potřebují k opylování. Věděli jste, že krásné orchideje jsou cizopasníci? Za jak dlouho květy uvadají?
V lese běžně nalézáme studánky nebo potůčky. Les je přirozený ekosystém, který velmi dobře hospodaří s vodou. Vodu z dešťů poutá, zadržuje, a poté pomalu uvolňuje do krajiny, třeba právě pomocí potoků, ale i vypařováním z listů, čímž se okolní vzduch ochlazuje.
Čím vnímá rostlina světlo, když nemá oči? Vyluštit tuto záhadu trvalo skoro 70 let. Jak rostliny rozlišují délku dne a noci, jaké orgány k tomu používají? Huseníček rolní je hlavní pokusnou myší rostlinné biologie. Jedním z prvních modelů pro studium reakce rostliny na délku dne se stal i proto, že vědci dobře znají jeho soubor genetických informací, genom. Každá rostlina ale na délku dne reaguje jinak, proto je nutný další výzkum.
Jaký je rozdíl mezi vědeckým a estetickým herbářem? Jak si herbář založit? A jak do něj rostliny správně lisovat a sušit? To vše a ještě něco navíc se dozvíte v rozhovoru s botanikem Radimem Janem Vašutem.
Rostliny obsahují buňky a buňky rostlin obsahují chloroplasty. V nich probíhá fotosyntéza a uniká z nich kyslík. V lístečku vodní rostliny můžeme pod světelným mikroskopem vidět každý chloroplast! A pod fluorescenčním mikroskopem má všechno úplně jinou barvu!
12 849
723
4 395
1 219
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.