12:03
Obyvatelé českých vod je seriál, který nám ukazuje pestrý život v našich vodách. V tomto díle se seznámíme s měkkýši. Víte, jaký je rozdíl mezi mlži a plži?
Věděli jste, proč patří rak říční mezi kriticky ohrožené druhy? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Jaký je životní cyklus mihule potoční? Spatřit mihuli je velice náročné. Většinu života prožijí jako larvy, tzv. minohy. Dospělá mihule už potravu nepřijímá. Jejím jediným a důležitým úkolem je předat život další generaci.
Klidné bahnité vody rybníků obývá velevrub a škeble rybničná. Sladkovodní mlži, kteří patří mezi ohrožené živočichy naší přírody, nedokáží přežít ve znečištěných vodách.
Meandrující potoky jsou domovem fascinujícího mlže, který je na pokraji vyhynutí. Perlorodka byla v minulosti využívaná např. pro výrobu knoflíků a žila běžně ve vodních tocích. Nyní je v celé Evropě na pokraji vyhynutí. Pro přežití potřebuje čistou vodu a pstruha, na jehož žábrách přežívají několik měsíců její larvy.
Potápníci jsou důležitou a zajímavou součástí života téměř každé tůně. Hrají podstatnou roli v potravních řetězcích, konzumují mršiny a redukují i množství larev komárů a dalšího nepříjemného hmyzu.
Brukvovitá zelenina čítá mnoho druhů, patří mezi ni např. brokolice nebo květák. Jen v České republice se jich pěstuje na 150 druhů. Brukve jsou bohaté na vitamíny a minerály, čímž velmi prospívají našemu zdraví.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Vlaštovky budují hnízdo z bláta ve chlévě. Špačci se střídají v sezení na vejcích. Čápi i poštolky dál zahřívají svá vejce.
Lýkožrout neboli kůrovec je kontroverzní „zlatý brouček“. Seznamte se s životním cyklem toho nejznámějšího z nich – lýkožrouta smrkového, obecně kůrovce.
Věděli jste, jaký je rozdíl mezi jeřábem obecným a oskeruší? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci. / У уривку показано деякі рослини, які цвітуть ранньою весною. Він переносить глядачів туди, де можна знайти проліски чи рідкісну рослину лілії собачого зуба. У програмі також тема міграції жаб навесні та цікаві факти про ялівці.
Terčin zvířecí svět v tomto díle vyvrátí mýty o veverkách. Dozvíme se, kolik druhů veverek u nás žije, jak je to se štětičkami na uších, jak je to se zapomínáním veverek a jestli jsou člověku nebezpečné.
Velké předělové pohoří je oblastí předělu toků směřujích na východ a jih do oceánů i nížin a pánví ve vnitrozemí. Jakým způsobem Australané proměnili poušť v nejúrodnější australskou oblast? A jaká je zde typická fauna?
Chytrá žížala radí dětem, jak se správně chovat k naší planetě. Tentokrát s dětmi řeší problém zachycování dešťové vody. Nachytanou vodu po dešti, tzv. dešťovku, můžeme použít k zalévání zahrady, ke splachování záchodu, k mytí... Šetříme tak nejen přírodu, ale i naši peněženku. Jak to? A proč bychom měli chytat dešťovku?
Mrtvá ramena řek poskytují útočiště vodnímu ptactvu jako jsou čápi, volavky nebo kormoráni. Ten neustálý shon za péčí o mladé! Snadnou kořistí ptačích predátorů se mohou stát skokan zelený a skokan hnědý. Objevíme zde rostliny se zvláštními jmény jako například plavín nebo kotvice. Orobinec ale známe z dětství všichni. I když jsme mu říkávali trochu jinak.
Když děti učí telka! Pojďte se společně s žáky 1. ročníku podívat na to, jaká exotická zvířátka můžeme chovat doma. Dokázali byste najít živočichy maskované ve jejich přirozených podmínkách? A co takhle vyzkoušet si psaní neviditelným inkoustem?
Nejen lidé, ale i zvířátka mají své osudy a životní příběhy. Mezi naše nejpestřejší ptáky patří skupina s podivným zoologickým názvem – srostloprstí. Počítá se mezi ně létající drahokam – vlha lovící blanokřídlý hmyz a švihák dudek chocholatý hledající larvy v dobytčím trusu. Nejmenší z nich je ledňáček, vytrvalý obyvatel vodních toků a lovec rybek. Všichni si pro hnízda vybírají dutiny. Výjimkou není ani největší z nich, krasavec mandelík, který z našeho území už zcela vymizel. Tvůrci po něm pátrali dlouho a nakonec ho přece objevili. A tak můžete příběh mandelíka, který vypadá jako zelenomodrá vrána, vidět i vy.
Ukázka výskytu čápa bílého a základní informace o jeho potravě a hnízdění. V pasáži se představí také náš největší had – užovka stromová –, přičemž je zmíněna i zajímavost k její roli v medicíně.
12 699
703
4 235
1 151
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.