03:01
Pojďme se společně podívat, jak vlastně vzniká nádhera jménem vločka. Co ovlivňuje dokonalý tvar ledových květů? Mohou být na světě dvě vločky stejného tvaru?
Dnes budou Brďa zajímat kameny, horniny, krápníky, štěrk, oblázky, skály, kamenné stavby, základní kameny, krápníky nebo minerály. Dozví se třeba to, že i černé a hnědé uhlí jsou vlastně kameny a že beton je kámen vytvořený uměle. Použije barevné kamínky k tvorbě mozaiky.
Když děti učí telka! Pojďte si společně se staršími žáky na konkrétních příkladech ukázat rozdíl mezi živou a neživou přírodou. Budeme poznávat některé horniny a nerosty. Rozdělíme si přírodniny na živé a neživé.
To, že je lev král zvířat, to není třeba říkat, ale že je to velký lenoch, to už se možná tolik neví. Lvi dokážou lenošit a odpočívat až dvacet hodin a zbylé čtyři hodiny hodují. Kdy tedy loví? Ti, co mají smečku, málokdy. Loví za ně totiž lvice, které lvovi přinesou svoji kořist a nechají ho žrát jako prvního. Africká příroda je fascinující organismus. Druhý největší a zároveň nejteplejší kontinent světa. Proto se neváhejte vydat za dalším dobrodružstvím právě sem.
Madagaskar je čtvrtý největší ostrov na světě. Před mnoha milióny let se oddělil od africké pevniny, a tak se tu příroda rozvíjela vlastní cestou. Proto zde najdeme zvířecí i rostlinné druhy, které nenajdeme nikde jinde na světě. Mezi zvířecí obyvatele tropického ostrova patří například lemuři a chameleoni. Malgašané, tedy obyvatelé Madagaskaru, se věnují převážně zemědělství, pěstují například vanilku a rýži.
Mezi Kanadou a USA najdeme Niagarské vodopády. Sice nejsou nejvyšší na světě, ale i tak jsou nádherné. Víte, jak vznikl jejich název? A kde najdeme Koňskou podkovu? Podívejte se na video věnované právě této přírodní pozoruhodnosti.
Na území dnešního Mexika žily původně tajemné vyspělé civilizace, po kterých dodnes archeologové nacházejí pozůstatky velkolepých měst nebo mexické pyramidy. Španělé si toto území podmanili před pěti sty lety. Mnoho původních indiánských obyvatel zemřelo. Přesto však dobyvatelé nezničili vše. Které zvyky se podařilo potomkům původních obyvatel dochovat? Jak začaly příběhy o orchidejích, vanilce či kakau, ale také o bramborách a kukuřici, které dnes považujeme za své i my?
Marabu rozhodně v Africe nepřehlédnete. Má rozpětí křídel až tři metry, takže vám dokáže pěkně zatarasit cestu. Mohli byste ho uvidět i z letadla, vyletí totiž do pořádné výšky. Přestože je příbuzný čápa, živí se spíše jako sup. Oba požírají mršiny, ale dokážou se o ně podělit. Africká příroda je fascinující organismus. Druhý největší a zároveň nejteplejší kontinent světa. Proto se neváhejte vydat za dalším dobrodružstvím právě sem.
Hroch obojživelný, jak už jeho jméno napovídá, se umí pohybovat jak na souši, tak ve vodě. Rozhodně není nemotorný a pomalý, jak se může na první pohled zdát. Je proto na místě dát si na tohoto 3000 kilogramů vážícího obra pozor. Nejčastěji ho můžete vidět ve vodě, ze které mu koukají pouze oči a nozdry. Africká příroda je fascinující organismus. Druhý největší a zároveň nejteplejší kontinent světa. Proto se neváhejte vydat za dalším dobrodružstvím právě sem.
Sloni jsou ohroženým druhem a mají i svůj mezinárodní den. Ten upozorňuje na důležitost jejich ochrany. Jak osiřelým slůňatům pomáhají v Keni, se dozvíte ve Zprávičkách.
Mlha umí být čarovná a zdá se i nepolapitelná. Snáší se jako ponurý oblak a snižuje viditelnost. Jak, kde a kdy vzniká a jaké tajemství skrývá? A jaký problém představuje smog a co se s ním dá dělat? Podívejte se s námi.
Jak se měří znečištění ovzduší? To se dozvíme v této části Zpráviček, která nás provede měřicí stanicí, kde sledují koncentrace pevných látek i prachových částic v ovzduší. Ukážeme si, jak tato zařízení fungují, a dozvíme se také, jak se údaje o čistotě ovzduší dostanou až k nám.
Když děti učí telka! Naučme se s žáky 4. ročníku, co všechno patří do živé a neživé přírody. Jaké rozlišujeme druhy ekosystémů? Pole, park, les, louka, potok. Co který ekosystém znamená a co dokáže voda a vzduch? Vyzkoušíme si, jak to udělat, aby voda ve sklenici držela papír i vzhůru nohama.
Krkonošské zlato nám představí seriál Minuty z Krkonoš. Ukáže nám část Krkonoš nejbohatší na zlato. Zlato se zde nejdříve rýžovalo, později i těžilo ze zlatonosných hornin.
12 234
674
3 956
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.