04:51
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
K nejznámějším vánočním tradicím patří zdobení stromku, rozdávání dárků nebo třeba pečení vánočky. V dřívějších dobách však lidé dodržovali mnohem více zvyků a obřadů.
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
Ačkoliv si dnes již nedokážeme představit Vánoce bez nazdobeného vánočního stromku, jedná se o poměrně novodobý zvyk. Kde se na vánočním stromečku vzaly skleněné ozdoby a jaká je jejich tradice? Jak se takové dekorace ve sklárně vyrábějí?
Co by se dalo vytvořit z vydlabané dýně? A kam naservírovat uvařenou dýňovou polévku? Odpověď je jednoduchá! Společně s Šikuly si vyrobíme dýňovou misku. Pusťme se do práce!
V Česku máme hodně tradic, na které bychom měli být hrdí. A některé, které už prostě patří minulosti. Ale i tak jsou stále součástí naší identity. Jaké tradice znáte a jaké dodržujete vy? Víte, jaký význam tradice mají a proč jsou důležité? Pojďme se o nich dozvědět více v pořadu "My se máme".
Poslední dubnová noc je plná magie. Na mnoha místech pálíme čarodějnice, lidé tančí kolem ohně, zpívají, opékají si špekáčky a někteří se dokonce za čarodějnice převlékají. Vyrobme si společně ke kostýmu čarodějnice strašlivého pavouka z balónků.
Chcete jít do masopustního průvodu, ale nemáte masku? Masopustní škrabošku si můžete se Šikuly snadno vytvořit z plata od vajíček a ještě se u toho dozvíte zajímavé informace. Nevěříte? Tak koukejte! Stačí vám k tomu plato od vajíček, klobouková guma, šídlo, nůžky, štětec, akrylové barvy a korálky.
Na místě dnešního zámku v Lysé nad Labem stával hrad ze 13. století, který zbourali husité, pak obnovili Smiřičtí a v 16. století jej král Ferdinand I. nechal přestavět na renesanční zámek. Zámek pak prošel několika úpravami v různých uměleckých slozích. Před více než 80 lety babička rodu Bořek-Dohalských zámek prodala státu a šlechtickému rodu zůstal jen zahradní domek. Dnes zámek slouží jako domov seniorů, z původního zařízení zámku nezbylo nic. Zámecký park je se zámkem kulturní památkou ČR.
Pandemie koronaviru, vládní opatření a další restrikce nám leccos prozradily o české společnosti. Co vyjevila pandemie o síle faktů, fungování veřejných institucí nebo o české ochotě naslouchat dezinformátorům? Podívejte se na shrnující video.
28. října 1918 vznikl samostatný československý stát. S patřičným historickým odstupem si můžeme klást otázku, jak tehdejší události vlastně vnímat. Byla to revoluce, převrat nebo předání moci? Tři historici se snaží na tuto otázku odpovědět a polemizují i o dalších souvislostech, jako např. jakými způsoby lze rozumět pojmu revoluce nebo zda v roce 1918 vznikl skutečně „nový“ český stát.
Sára se chce stát skvělou reportérkou, tentokrát však neobstála u testu z českého jazyka. Dostala pětku, a tak se rozhodla, že natočí reportáž o mateřském jazyce. Pokusí se za pomoci své rodiny přiblížit divákům útvary nespisovné češtiny, jako je obecná čeština, slang, argot, profesní mluva a především nářečí, která se používají vždy jen na určité části jazykového území. Ukáže také, jak se vlivem médií rozdíly mezi nářečími stírají.
13 495
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.