01:12
Zhlédněte oznámení demise nekomunistických ministrů v dobovém zpravodajství z roku 1948. Den 25. únor 1948 je u nás známý jako Vítězný únor. Vůle lidu zvítězila a přinesla velké ovace, které předznamenaly nástup diktatury a velké množství zničených osudů a zmařených životů. Jaké jsou počty obětí komunistického režimu?
Edvard Beneš byl prototypem vzorného a pracovitého úředníka, jenž řídil zemi v těžké době 30. a 40. let 20. století. Podařilo se mu stmelit národ, přesto však jeho jméno a odkaz budí kontroverze. A to nejen kvůli notoricky známým dekretům. Jaký byl druhý československý prezident?
Klement Gottwald, Antonín Zápotocký a další vedoucí představitelé KSČ se na večerním jednání radí, jak dovršit likvidaci zastoupení demokratických stran ve vládě. Video ukazuje na jejich odhodlanost i schopnost taktického jednání na počátku únorové krize 1948.
V únoru 1948 svůj nesouhlas s probíhajícím politickým zvratem v zemi vyjádřili pouze studenti, kteří uspořádali pochod směřující na Hrad. Represe protestujících přišla okamžitě, na Hradě už ale bylo rozhodnuto.
V roce 1968 se ve francouzském Grenoblu konaly 10. zimní olympijské hry. Pro československou reprezentaci byly úspěšné, naši sportovci se vrátili domů s celkem čtyřmi medailemi. Jedinou zlatou získal skokan na lyžích Jiří Raška.
Poválečné soudní procesy s lidmi, kteří kolaborovali s nacisty či byli podezřelí z válečných zločinů, měly na starost tzv. lidové soudy. Odsouzeno bylo asi 20 000 lidí, proti rozsudku zpravidla nebylo odvolání. K odsouzení stačila tři svědectví.
Komunistický politik a pozdější tajemník Ústředního výboru KSČ Vasil Biľak byl jedním z autorů tzv. „zvacího dopisu“, který měl legitimizovat invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Společně s dalšími konzervativními komunisty v něm prosí Brežněva o pomoc proti „kontrarevoluci“ v Československu. Reportáž reflektuje jeho životní osudy před listopadem 1989, ale i po něm.
Po roce 1948 se československá rozvědka na pokyn Moskvy zapojila do celé řady akcí proti novému nepříteli, západoevropským státům. Stopy její činnosti najdeme během celého období totalitního Československa. V této pasáži se zaměříme na padesátá léta, kdy se československá rozvědka zapojila do suezské krize a kdy se snažila zabránit sbližování Francie a Německa atentátem na štrasburského prefekta.
13 495
756
4 597
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.