01:12
Zhlédněte oznámení demise nekomunistických ministrů v dobovém zpravodajství z roku 1948. Den 25. únor 1948 je u nás známý jako Vítězný únor. Vůle lidu zvítězila a přinesla velké ovace, které předznamenaly nástup diktatury a velké množství zničených osudů a zmařených životů. Jaké jsou počty obětí komunistického režimu?
Edvard Beneš byl prototypem vzorného a pracovitého úředníka, jenž řídil zemi v těžké době 30. a 40. let 20. století. Podařilo se mu stmelit národ, přesto však jeho jméno a odkaz budí kontroverze. A to nejen kvůli notoricky známým dekretům. Jaký byl druhý československý prezident?
Klement Gottwald, Antonín Zápotocký a další vedoucí představitelé KSČ se na večerním jednání radí, jak dovršit likvidaci zastoupení demokratických stran ve vládě. Video ukazuje na jejich odhodlanost i schopnost taktického jednání na počátku únorové krize 1948.
V únoru 1948 svůj nesouhlas s probíhajícím politickým zvratem v zemi vyjádřili pouze studenti, kteří uspořádali pochod směřující na Hrad. Represe protestujících přišla okamžitě, na Hradě už ale bylo rozhodnuto.
Při putování po Šumavě s Cyklodálkami (2024) zamíříme k jednomu z památníků železné opony, replice strážní věže a zátarasů budovaných na státní hranici. Na tomto místě se setkáme se spisovatelem Davidem Janem Žákem, autorem románu Návrat Krále Šumavy. Ten nám nejprve přiblíží příběh Krále Šumavy a dále objasní, jak na Šumavě fungovala ostraha hranic.
Evropa je po krátké době opět ve víru změn, které hýbou celým kontinentem. Moskva se stává střediskem mezinárodního revolučního zápalu a to přitahuje mnoho mladých bojovníků za svobodu a intelektuály z celého světa.
Dne 5. května 1945 vypuklo v československém hlavním městě povstání proti nacistické okupaci. Obyvatelé Prahy museli s fanatickými oddíly SS svádět na barikádách tuhé boje. Během 4 dní trvajícího povstání přišlo o život téměř 3000 lidí. Podívejte se na reportáž regionálního zpravodajského pořad Z metropole (2015).
„Jestliže vydáte Moravskou Ostravu, vydáte Německo! Moravskou Ostravu je nutno udržet stůj co stůj!" To jsou slova Adolfa Hitlera ke konci 2. světové války. Ostravsko představovalo pro nacistické Německo stěžejní průmyslovou oblast i důležitý infrastrukturní uzel. Jak tedy vypadala situace na Ostravsku na konci 2. světové války? Dozvíme se v debatě odborníků v pořadu Historie.cs.
13 495
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.