V animované ukázce je zábavnou formou zachycen vznik a fungování Československa jako demokratického státu. Soustředí se i na otázku národnostních menšin.
Tomáš miloval strašidelné příběhy, svou klučičí partu a dobré knížky. Poslechni si jeho vyprávění o tom, jak se stal prvním československým prezidentem.
Jaké byly okolnosti vzniku samostatného Československa a jak se na něm podílel T. G. Masaryk? Po založení státu bylo třeba vytvořit nové zákony a ústavu, státní vlajku a ustanovit státní hymnu.
Krátký komentář, který vysvětluje vše podstatné o smrti Karla Čapka 25. prosince 1938 a jeho následném pohřbu. Čapkova smrt je často symbolicky považována za konec demokratického Československa a předzvěst příchodu druhé světové války.
Vyzvěte své žáky na vědomostní souboj ve velkém kvízu z dějin Československé republiky. Kromě toho, že se budou skvěle bavit, zopakují si také své dosavadní znalosti o naší zemi.
Situace v protektorátu Čechy a Morava v roce 1940 byla neklidná nejen kvůli politickým událostem, ale i vlivem povodní na Vltavě a Labi v březnu 1940. Tyto povodně bývají označovány jako ty vůbec nejrozsáhlejší zimní povodně za celé 20. století. Ve videu z pořadu My, občané protektorátu můžete zhlédnout unikátní autentické záběry s komentářem dobových záznamů „obyčejných" lidí.
V souvislosti s mnichovskou dohodou se často hovoří o „zradě západních mocností". Na celou skutečnost je však vhodné nazírat v kontextu mezinárodní situace, nikoli pouze prizmatem zájmů našeho státu. Jaké byly příčiny vzniku a důvody Francie a Velké Británie podepsat mnichovskou dohodu, blíže objasní historici v pořadu Historie.cs.
Dvacáté století změnilo osudy mnoha lidí. Luboš Jednorožec šel jednou na vysněné rande se svojí dívkou. Už na něj nedošel a skončil v uranovém dole. Jak se to stalo? A jak se mu nakonec podařilo emigrovat z Československa? Podívejte se na jeho příběh.
Konec války přinesl snahu o navrácení úcty svatému Václavu a opět ho umístit tam, kam patří. Vše ale změnil únorový puč. Následující doba opět posouvala význam svatováclavské tradice podle potřeb tehdejších mocných.
Pasáž z dokumentárního cyklu Národní divadlo: Mýtus a realita seznamuje s historií Národního divadla. Přibližuje období druhé poloviny 50. let 20. století, ve kterém došlo k uvolnění kontroly umění v Československu. V této době zaznamenalo Národní divadlo, především jeho činohra, velký úspěch, a to např. díky režiséru Alfrédu Radokovi a tehdejšímu šéfovi činohry Národního divadla Otomaru Krejčovi.
Český prozaik Jan Balabán, nositel ceny Magnesia Litera a autor, jehož knihy vítězily v anketách o knihu roku, hovoří o své literární tvorbě a sdílí své názory a postoje, které ovlivnily jeho tvorbu. Dále předčítá z povídek Cedr a kladivo (Možná, že odcházíme, 2004) a Proměny (Prázdniny, 1998).
Rozhovor, který vydal na celou knížku. To je „Dálkový výslech“ od Václava Havla. Havel v něm mluví o svém životě, o boji za svobodu i o atmosféře v Československu. Ukázku z něj vám přečte Janek Rubeš. Video vzniklo v produkci Knihovny Václava Havla.
Typickým rysem české detektivní tvorby 20. a 30. let minulého století bylo skrývání se českých autorů za anglické pseudonymy. I prostředí, ve kterých se knihy odehrávaly, bylo často anglické, americké či orientální. „Čeští Angličané" nechávají své postavy řešit často velmi podivuhodné příběhy.
13 495
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.