V animované ukázce je zábavnou formou zachycen vznik a fungování Československa jako demokratického státu. Soustředí se i na otázku národnostních menšin.
Tomáš miloval strašidelné příběhy, svou klučičí partu a dobré knížky. Poslechni si jeho vyprávění o tom, jak se stal prvním československým prezidentem.
V reportáži z pořadu Wifina (2014) se prostřednictvím dětských reportérů dozvíme více o vzniku samostatného Československa v roce 1918. Pasáž se věnuje nejen samotné události vzniku republiky, ale i dalším důležitým skutečnostem a změnám, které nové státní zřízení přineslo (jako např. státní symboly či zákony).
Krátký komentář, který vysvětluje vše podstatné o smrti Karla Čapka 25. prosince 1938 a jeho následném pohřbu. Čapkova smrt je často symbolicky považována za konec demokratického Československa a předzvěst příchodu druhé světové války.
Vyzvěte své žáky na vědomostní souboj ve velkém kvízu z dějin Československé republiky. Kromě toho, že se budou skvěle bavit, zopakují si také své dosavadní znalosti o naší zemi.
I peníze potřebují design. Seznámíme se s historickými motivy našich peněz a výtvarníky, kteří se podíleli na grafické podobě bankovek.
V ukázce dokumentárního filmu (2017) uvidíme autentické záběry a uslyšíme citace z dobových textů. Tématem je zrod československé jednotky v Sovětském svazu v roce 1942. Sovětský svaz udělil amnestii cca 8 000 československých vězňů z gulagů. V jednotce se prosazoval komunistický vliv. Jednou z postav ukázky je i Karel Vaš, agent NKVD a nechvalně známý prokurátor v procesu s gen. Píkou. Vaš zemřel nepotrestán v roce 2012.
Nejen obrozenci, ale i pozdější literáti a politikové (Tomáš Garrigue Masaryk) hledali možnost spolupráce s Ruskem, k němuž mělo Česko blízko jak v devatenáctém století, tak ve století dvacátém. Rusko bylo pro Česko vždy vhodnou alternativou, což úzce souvisí i s pojmy rusofilství, slavjanofilství a slovanství. Historikové Martin Putna a Vratislav Doubek a rusista Libor Dvořák diskutují o česko-ruských vztazích a o významném vlivu českého školství na pojetí slovanství.
Čím lze charakterizovat období od atentátu na rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este do vydání manifestu Mým národům? Mysleli si tehdy lidé, že může vypuknout tak zdrcující válka? Jak se vyvíjely požadavky Rakouska-Uherska vůči Srbsku? A jaké postavení v té době zaujalo Německo? Do kontextu Evropy v předvečer války nás uvedou historici v pořadu Historie.cs.
Osobnost Karla Havlíčka Borovského a kult, který kolem ní vznikl, se staly inspirací pro mnohé. Jedním z umělců, který se k Havlíčkovi „vrátil", je také písničkář Jaroslav Hutka. Video pochází z jeho koncertu.
Úspěšná a oblíbená česká autorka a překladatelka, členka PEN klubu Alena Mornštajnová je hostem pořadu Kultura+, kde hovoří nejen o svém posledním románu Tiché roky, ale třeba i tom, co to obnáší psát knihu.
Na statku v Prostředním Vydří pobýval Ivan Martin Jirous, zvaný též „Magor“, jeden z nejvýraznějších básníků 2. poloviny 20. století. Od 90. let zde rovněž pořádal rockové festivaly. Františka Jirousová, dcera slavného básníka, nás provede po rodinném statku, zavzpomíná na svého otce a představí, k jakým aktivitám místo vybízí dnes.
V pasáži z druhého dílu televizního seriálu F. L. Věk, natočeného podle stejnojmenného románu Aloise Jiráska, se prostřednictvím postavy Františka Věka, jehož studia jsou spjata s katolickým klášterem, ocitneme v bohatě zásobené knihovně, kde se nacházela také vitrína se zakázanými knihami.
13 739
769
4 680
1 334
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.