V předvánočním čase roku 1938 prožíval Karel Čapek asi nejtěžší období svého života. Čelil těžkým útokům, zhroutila se první republika, mnozí její politici mizeli v zahraničí a světově oblíbený Čapek byl k emigraci rovněž nabádán k emigraci. Ač nevoják, nesložil zbraně a zůstal. Video prezentuje Karla Čapka jako spisovatele, novináře a překladatele.
Karel Čapek po uvedení Bílé nemoci čelil útokům v novinách i anonymním dopisům. Kontroverzní názory obsažené v jeho hře vzbudily debatu o pacifismu v době národního ohrožení i o povaze nacionalismu. Až zarážející aktuálnost Bílé nemoci vyvolává otázku, zda se dokážeme ze své minulosti poučit…
V roce 2020 uplynulo 130 let od narození Karla Čapka. Ukázka se zabývá otázkou aktuálnosti jeho textů a prezentuje některé spisovatelovy názory. Čapkovým odkazem nás provází Zdeněk Vacek, ředitel Památníku Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše.
Krátký komentář, který vysvětluje vše podstatné o smrti Karla Čapka 25. prosince 1938 a jeho následném pohřbu. Čapkova smrt je často symbolicky považována za konec demokratického Československa a předzvěst příchodu druhé světové války.
Objasnění pojmu insignie, jejich funkce a pojednání o genezi sporu o insignie Univerzity Karlovy. Dále je představen spor na pozadí národnostní situace v tehdejší Československé republice.
Státní plánování byl systém, kterým komunistický režim řešil téměř vše. Své počátky má v poválečné době a u jeho počátků byla i měnová reforma v roce 1953. Ta ukončila přídělový lístkový systém, ale sebrala většině obyvatel jejich úspory.
V roce 1968 slavila republika další osmičkový rok. Po předchozích letech, která přinášela dramatické změny, věřili lidé, že atmosféra pražského jara jen tak neodejde. Miloš Kopecký v pořadu Dějiny na osm vzpomíná na předchozí osmičková výročí. Na závěr se obyvatel ptá, jaká očekávání mají od roku nastávajícího. Pořad byl odvysílán v lednu 1968. O osm měsíců později dorazily do Československa tanky okupačních vojsk a všechno bylo úplně jinak.
Po smrti Klementa Gottwalda bylo rozhodnuto o zachování jeho těla a umístění do mauzolea na pražském Vítkově. Dodnes není jisté, zda bylo tělo v roce 1962 zpopelněno kvůli uvolnění politických poměrů, nebo kvůli zhoršujícímu se stavu těla.
Poslední léta života Boženy Němcové byla silně poznamenána stále ostřejšími rozepřemi s manželem a zhoršujícím se zdravotním stavem. Ukázka z minisérie Božena zachycuje samotný závěr života české spisovatelky od jejího příjezdu do Litomyšle, kam ji pozval nakladatel Augusta, až po její úmrtí v Praze, kam ji už vážně nemocnou převezl Josef Němec.
Pasáž pořadu Písně českých básníků připomíná mnohostrannou osobnost Vítězslava Nezvala, propagátora moderních literárních a básnických směrů a zakladatele pražské surrealistické skupiny. Čím vším se Nezval zabýval a čím obohatil československou literární scénu? To vám poví Tomáš Klus.
Emil Vachek vytvořil ve svém románu postavu inspektora Klubíčka, která bývá někdy označován jako praotec českých literárních detektivů. Klubíčko využívá intuici i znalost lidských povah, má skromné a příjemné vystupování – a patří do plejády významných českých literárních detektivů.
Podívejte se na cimrmanovsky laděnou reportáž, která pátrá po stopách českého génia a vynálezce ve městě na Seině. Věděli jste, že současnou podobu Eiffelovy věže ve skutečnosti vymyslel Jára Cimrman?
13 902
796
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.