V předvánočním čase roku 1938 prožíval Karel Čapek asi nejtěžší období svého života. Čelil těžkým útokům, zhroutila se první republika, mnozí její politici mizeli v zahraničí a světově oblíbený Čapek byl k emigraci rovněž nabádán k emigraci. Ač nevoják, nesložil zbraně a zůstal. Video prezentuje Karla Čapka jako spisovatele, novináře a překladatele.
Karel Čapek po uvedení Bílé nemoci čelil útokům v novinách i anonymním dopisům. Kontroverzní názory obsažené v jeho hře vzbudily debatu o pacifismu v době národního ohrožení i o povaze nacionalismu. Až zarážející aktuálnost Bílé nemoci vyvolává otázku, zda se dokážeme ze své minulosti poučit…
V roce 2020 uplynulo 130 let od narození Karla Čapka. Ukázka se zabývá otázkou aktuálnosti jeho textů a prezentuje některé spisovatelovy názory. Čapkovým odkazem nás provází Zdeněk Vacek, ředitel Památníku Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše.
Krátký komentář, který vysvětluje vše podstatné o smrti Karla Čapka 25. prosince 1938 a jeho následném pohřbu. Čapkova smrt je často symbolicky považována za konec demokratického Československa a předzvěst příchodu druhé světové války.
Ukázka obsahuje anketu mezi obyvateli Československa o havárii Černobylu, kterou Československá televize odvysílala 16. 5. 1986. V anketě se občané vyjadřují především k potřebě celosvětového jaderného odzbrojení, což bylo téma, které se objevilo v projevu Michaila Gorbačova ze 14. 5. 1986.
Na konci února roku 1948 převzala moc v Československu během několika dní Komunistická strana Československa. Komunisté však hráli prim v československé politice již od konce druhé světové války a únorová krize jejich cestu k moci jen dovršila. Věta Klementa Gottwalda: „Právě se vracím z Hradu od prezidenta republiky“ se stala legendou.
Skauting byl v Československu v první polovině 20. století velmi oblíbený, jeho myšlenky podporoval i prezident T. G. Masaryk. Jeho členové byli pak několikrát tvrdě pronásledováni, nejprve za okupace, potom v padesátých letech a po krátké obnově činnosti v roce 1968 opět od sedmdesátých let.
Události kolem listopadu 1989 jsou předmětem různých konspiračních teorií. Podle jedné z nich byl převrat uskutečněn na základě dohody mezi Václavem Havlem a tajnou sovětskou policií. Ještě zajímavější je teorie o propojení KGB a Prognostického ústavu. Rusové údajně prostřednictvím jeho zaměstnanců plánovali proniknout do nových mocenských struktur. Důkazem má být např. obsazování klíčových pozic v čele státu lidmi z Prognostického ústavu nebo pozdější postoj Václava Klause či Miloše Zemana k Rusku.
V pasáži pořadu Písně českých básníků uslyšíme báseň Petra Bezruče Kdo na moje místo ze sbírky Slezské písně. Báseň zhudebnil Jaromír Nohavica a zazněla také ve filmu Petra Zelenky Rok ďábla.
Divadlo Járy Cimrmana si připomínalo čtyřicet let s cimrmanovskými hrami představením tvořeným ukázkami z některých jeho her. Podívejte se na takovou ukázku ze hry Posel z Liptákova.
Básník Marek Torčík se může pyšnit Ortenovou cenou. Získal ji za svoje první prozaické dílo Rozložíš paměť, jehož námětem je dospívání mladého gay chlapce v konzervativním prostředí. Zazní i krátká ukázka čtená autorem.
Reportáž, která vznikla u příležitosti úplného vydání Bondyho románu, přináší informace o antiutopické próze z roku 1974, o níž hovoří zejména editor Martin Machovec. Jedná se o vyznání pro komunitu známou jako český underground. Machovec hovoří také o básníkovu vlivu na českou hudební scénu a zhudebňování jeho textů. V neposlední řadě je prostor věnován vlivu Bondyho díla na tehdejší čtenáře v normalizačním Československu.
13 615
866
4 838
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.