05:01
Jak došlo k okupaci československé druhé republiky německými vojsky a vzniku protektorátu? A jak na tyto události reagovala tehdejší společnost? Podívejte se na krátké shrnutí tehdejšího dění.
Dne 5. května 1945 vypuklo v československém hlavním městě povstání proti nacistické okupaci. Obyvatelé Prahy museli s fanatickými oddíly SS svádět na barikádách tuhé boje. Během 4 dní trvajícího povstání přišlo o život téměř 3000 lidí.
Jako odvetu za protesty studentů během pohřbu Jana Opletala uzavřeli nacisté 17. listopadu všechny české vysoké školy v protektorátu. Co je k tomu vedlo? Poslechněte si také vzpomínky jednoho z pamětníků na útok na vysokoškolské koleje v noci dne 16. listopadu 1939.
Pocity beznaděje, strachu, rachot obrněných vozů a pásů transportérů a výhružně vypadající němečtí vojáci v ulicích napověděli, že jsme okupováni Německou říší. Psal se 15. březen 1939. Zároveň byl vydán výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava, který měl legitimizovat totální podrobení českého národa Německé říši. „Němci jezdí vpravo, a tak všichni tak musí jezdit!“ Změna dopravního směru, která u nás během čtrnácti dní proběhla, mluví za vše.
V době tzv. protektorátu Čechy a Morava bylo veškeré obyvatelstvo ve složité hospodářské situaci a nakupovat mohlo pouze na tzv. potravinové lístky. Kromě toho museli obyvatelé ze svého hospodářství odvádět část úrody říši. Z toho důvodu začali lidé pěstovat a chovat, co se dalo...
Britská vláda souhlasila se zřízením prozatímní československé vlády v exilu a zároveň neuznala suverenitu vládního kabinetu v protektorátu. Jak složitá byla cesta k jejímu finálnímu uznání a jaké diplomatické kroky bylo zapotřebí udělat?
Tato část vzpomínek obsahuje jisté nebezpečí a vládní rada Mattoni si není zcela jistý, zda je uchovat ve své zpovědi. Jde o období, kdy odešel jeho přítel dr. Löschner, a jeho žena Marie je náhle svobodná. Oba silně prožívají ten nečekaný okamžik, kdy to nemožné, co mezi nimi stálo celý život, je náhle uskutečnitelné.
Neutěšená sociální situace po konci první světové války vedla v mnohých zemích tehdejší Evropy k sociálním bouřím, někde dokonce proběhly revoluce. V Československu byla nejsilnější politickou stranou sociální demokracie, v níž však probíhal spor mezi vnitřní levicí a pravicí. Vyhrotil se na podzim roku 1920, kdy došlo k tzv. boji o Lidový dům, sídlo sociální demokracie. Výsledkem byla nejen generální stávka, ale i vznik Československé komunistické strany.
Na počátku 20. století se v Evropě začala šířit vlna vystěhovalectví do Jižní Ameriky. Především Brazílie a Argentina potřebovaly kolonizovat svá rozsáhlá území a nabízely novým obyvatelům velmi výhodné podmínky, velké pozemky, a dokonce i palubní lístek z Hamburku... Podmínky zde byly přesto tvrdé a Čechoslováci, kteří sem přicházeli, si nově nabytý majetek museli tvrdě zasloužit.
Poslední pracovní den posledního československého prezidenta Václava Havla. Podívejte se na archivní záběry z roku 1992.
12 692
703
4 235
1 150
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.