05:01
Jak došlo k okupaci československé druhé republiky německými vojsky a vzniku protektorátu? A jak na tyto události reagovala tehdejší společnost? Podívejte se na krátké shrnutí tehdejšího dění.
Dne 5. května 1945 vypuklo v československém hlavním městě povstání proti nacistické okupaci. Obyvatelé Prahy museli s fanatickými oddíly SS svádět na barikádách tuhé boje. Během 4 dní trvajícího povstání přišlo o život téměř 3000 lidí.
Jako odvetu za protesty studentů během pohřbu Jana Opletala uzavřeli nacisté 17. listopadu všechny české vysoké školy v protektorátu. Co je k tomu vedlo? Poslechněte si také vzpomínky jednoho z pamětníků na útok na vysokoškolské koleje v noci dne 16. listopadu 1939.
Pocity beznaděje, strachu, rachot obrněných vozů a pásů transportérů a výhružně vypadající němečtí vojáci v ulicích napověděli, že jsme okupováni Německou říší. Psal se 15. březen 1939. Zároveň byl vydán výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava, který měl legitimizovat totální podrobení českého národa Německé říši. „Němci jezdí vpravo, a tak všichni tak musí jezdit!“ Změna dopravního směru, která u nás během čtrnácti dní proběhla, mluví za vše.
V době tzv. protektorátu Čechy a Morava bylo veškeré obyvatelstvo ve složité hospodářské situaci a nakupovat mohlo pouze na tzv. potravinové lístky. Kromě toho museli obyvatelé ze svého hospodářství odvádět část úrody říši. Z toho důvodu začali lidé pěstovat a chovat, co se dalo...
Britská vláda souhlasila se zřízením prozatímní československé vlády v exilu a zároveň neuznala suverenitu vládního kabinetu v protektorátu. Jak složitá byla cesta k jejímu finálnímu uznání a jaké diplomatické kroky bylo zapotřebí udělat?
Karel Gott byl už za svého života legendou české a československé hudební scény. Velkou popularitu mu přinesly i pořady Československé televize, v nichž účinkoval. Mimořádný prostor dostal v sedmdesátých letech v hudebním pořadu s názvem Zpívá Karel Gott, který většina pamětníků má spojený s divadlem ve Slaném, kde se pořad za režie Jána Roháče natáčel.
Pasáž zachycuje nástup Karla I. na trůn uprostřed války a reakci jeho protivníků.
Přílet Václava Havla z USA do Bratislavy a následné shromáždění občanů při příležitosti 73 let od vzniku československého státu.
Dnešní optikou a často velmi zjednodušeně se konec první světové války jeví jako jasný a po vstupu USA jako předpokládaný. Přitom tomu vůbec tak nebylo. Víte, že třeba Spojené státy americké nevyhlásily válku Rakousko-Uhersku? Že poválečné uspořádání a představy Tomáše G. Masaryka byly hodně závislé na náhodě? Že vojenské strategie USA z konce války neodpovídaly zkušenostem evropských válčících států? Podívejte se na část diskuse o konci války a jeho souvislostech.
12 234
674
3 956
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.