05:01
Jak došlo k okupaci československé druhé republiky německými vojsky a vzniku protektorátu? A jak na tyto události reagovala tehdejší společnost? Podívejte se na krátké shrnutí tehdejšího dění.
Dne 5. května 1945 vypuklo v československém hlavním městě povstání proti nacistické okupaci. Obyvatelé Prahy museli s fanatickými oddíly SS svádět na barikádách tuhé boje. Během 4 dní trvajícího povstání přišlo o život téměř 3000 lidí. Podívejte se na reportáž regionálního zpravodajského pořad Z metropole (2015).
Jako odvetu za protesty studentů během pohřbu Jana Opletala uzavřeli nacisté 17. listopadu všechny české vysoké školy v protektorátu. Co je k tomu vedlo? Poslechněte si také vzpomínky jednoho z pamětníků na útok na vysokoškolské koleje v noci dne 16. listopadu 1939.
Britská vláda souhlasila se zřízením prozatímní československé vlády v exilu a zároveň neuznala suverenitu vládního kabinetu v protektorátu. Jak složitá byla cesta k jejímu finálnímu uznání a jaké diplomatické kroky bylo zapotřebí udělat?
V současnosti, kdy si kdykoliv můžeme zjistit či ověřit data a informace o mnoha aspektech životního prostředí, se zdá být neuvěřitelné, že komunistický režim měl v 80. letech zájem nejen před veřejností podobné informace tajit, ale dokonce špičky vládnoucí strany tyto informace zcela ignorovaly.
Marta Kolesová se ve vzpomínce pro Paměť národa vrací k událostem květnových dnů roku 1945. Zažila poslední ohniska války, kdy na ni v Praze ještě stříleli ukrytí jednotliví němečtí vojáci. Zažila vítání sovětských vojáků i pocit uvolnění, který po osvobození nastal.
Mnichovská dohoda přinesla psychiatrickým ústavům na našem území některé změny. Léčebna v Kosmonosech byla nově vyčleněna pouze pro české Němce. Ani k občanům stejné národnosti se však nacisté nechovali o nic lépe. Na základě určitých kritérií vyselektovali neperspektivní pacienty a přichystali pro ně transport do plynových komor. K němu nakonec nedošlo, přesto úmrtnost v léčebnách za války několikanásobně vzrostla kvůli špatným životním podmínkám.
Metternichové byli starý šlechtický rod z Porýní. Po obsazení této oblasti Napoleonem přesídlili do Čech na své panství Kynžvart. Díky svému postavení u rakouského císařského dvora mohl kníže Klemens Václav Metternich přestavět zámek do dnešní klasicistní podoby i vybudovat proslulý kabinet kuriozit.
13 958
796
4 754
1 355
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.