05:01
Jak došlo k okupaci československé druhé republiky německými vojsky a vzniku protektorátu? A jak na tyto události reagovala tehdejší společnost? Podívejte se na krátké shrnutí tehdejšího dění.
Dne 5. května 1945 vypuklo v československém hlavním městě povstání proti nacistické okupaci. Obyvatelé Prahy museli s fanatickými oddíly SS svádět na barikádách tuhé boje. Během 4 dní trvajícího povstání přišlo o život téměř 3000 lidí. Podívejte se na reportáž regionálního zpravodajského pořad Z metropole (2015).
Jako odvetu za protesty studentů během pohřbu Jana Opletala uzavřeli nacisté 17. listopadu všechny české vysoké školy v protektorátu. Co je k tomu vedlo? Poslechněte si také vzpomínky jednoho z pamětníků na útok na vysokoškolské koleje v noci dne 16. listopadu 1939.
Britská vláda souhlasila se zřízením prozatímní československé vlády v exilu a zároveň neuznala suverenitu vládního kabinetu v protektorátu. Jak složitá byla cesta k jejímu finálnímu uznání a jaké diplomatické kroky bylo zapotřebí udělat?
Kvůli partyzánské akci na konci války hrozil obci Lešná u Valašského Meziříčí osud podobný Lidicím či Ležákům. Díky tehdejšímu majiteli panství, hraběti Bedřichu Kinskému, byla Lešná i její obyvatelé ušetřeni. Po skončení války se do zámku nastěhovala sovětská armáda a hraběte vyhnala. Dva roky žili v čeledníku a hospodářských budovách, než jim nový režim dovolil vystěhovat se do Rakouska. Na jejich osudy vzpomíná Irena Hyblerová pro Paměť národa.
V historii československé i české najdeme několik vládních uskupení, pro něž se vžil název úřednická vláda. Podívejte se diskusi odborníků o tomto historickém fenoménu, kde se dozvíte i o tom, co je a co není úřednická vláda.
Na základě vládního nařízení z roku 1942 o povinné službě mládeže byl zřízen zvláštní ústřední orgán, Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě. Byl to jakýsi dohled nad veškerými spolky a sdruženími mládeže, především sportovními. Cílem bylo propagovat cíle a vize nacistické ideologie v nastupující generaci (podobně jako Hitlerjugend v Německu nebo Hlinkova mládež na Slovensku).
Řecká občanská válka probíhala v letech 1946–1949 v podstatě jako důsledek 2. světové války a následného dělení sfér vlivu mezi jejími vítězi. Krvavý a doslova bratrovražedný konflikt si vyžádal více než 150 tisíc mrtvých a v jeho důsledku odešlo z Řecka 75 000 lidí, často samotných dětí, zejména do spřátelených zemí východního bloku - do Rumunska, Bulharska, Polska či Československa. Potomci řeckých imigrantů žijí v České republice dodnes.
13 462
755
4 583
1 288
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.