06:19
Edvard Beneš byl prototypem vzorného a pracovitého úředníka, jenž řídil zemi v těžké době 30. a 40. let 20. století. Podařilo se mu stmelit národ, přesto však jeho jméno a odkaz budí kontroverze. A to nejen kvůli notoricky známým dekretům. Jaký byl druhý československý prezident?
V době druhé světové války a v prvních měsících po osvobození v roce 1945, kdy zákonodárná moc nebyla vykonávána Národním shromážděním, vydával prezident republiky Edvard Beneš zákony formou dekretů. Vydáno bylo přes sto dekretů, které řešily praktický chod exilového státního zřízení i poválečné uspořádání československého státu. Poválečný parlament je zpětně schválil.
Exilový prezident Edvard Beneš i Jan Masaryk věřili na konci druhé světové války koncepci, že Československo bude tzv. mostem mezi Východem a Západem. Klíčová pro mezinárodní postavení Československa byla „Smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci“ se Sovětským svazem, kterou Beneš podepsal ještě za druhé světové války. V parlamentních volbách v roce 1946 zvítězili v Československu jasně komunisté a postupně se připravovali na cestu k úplnému převzetí moci.
Prezident Edvard Beneš patřil po roce 1945 k nejpopulárnějším politikům Československa. Velké uznání veřejnosti si zasloužil zejména svojí klíčovou rolí při obnovení státu během druhé světové války. I proto na něj nekomunisticky smýšlející část společnosti v únoru roku 1948 velmi spoléhala. Hodnocení Benešovy role v únorových událostech není mezi historiky ani zdaleka jednoznačné. Kde se Edvard Beneš přepočítal a co mohl udělat jinak? Podívejte se na diskuzi odborníků v pořadu Historie.cs.
V létě roku 1946 byl Edvard Beneš zvolen opět prezidentem republiky a byl nepochybně na vrcholu své popularity. Zároveň posilovala Komunistická strana Československa svoji už tak dost silnou pozici. V roce 1947 se navíc plně ukázala závislost země na Sovětském svazu, na které měl prezident Beneš svůj nemalý podíl podpisem smlouvy z roku 1943. Přestože Beneš nesouhlasil s Gottwaldovou politikou po převzetí moci komunisty v únoru 1948, nepodal demisi ihned, ale ještě téměř čtyři měsíce zůstával v úřadu prezidenta. Jeho vliv na dění v zemi však již byl téměř bezvýznamný. Zemřel 3. září 1948.
Dobové záběry z pohřbu Edvarda Beneše v září 1948 a reakce komunistů v Československu na jeho průběh, včetně rozsáhlých bezpečnostních opatření. Okolnosti této události komentují historici.
Seznámení s největším poválečným důlním neštěstím, ke kterému došlo na dole Dukla v létě roku 1961.
Je všeobecně známo, že listopadové události roku 1989 začaly povolenou demonstrací studentů na pražském Albertově. Jak k ní došlo? Co se změnilo, že nebyla jednou z mnoha, ale tou, která přivodila pád režimu? Podívejte se na příběh tří tehdejších studentů a tváří revoluce, Moniky Pajerové, Pavla Žáčka a Martina Klímy.
V okolí Jáchymova vybudoval komunistický režim pracovní tábory, do kterých posílal především politické vězně. Nejen že se tak komunisté zbavili svých nepřátel, ale získali i levnou otrockou pracovní sílu. Vězni pracovali v těžkých podmínkách v tamních uranových dolech, izolováni na území o rozloze 90 hektarů obehnaném ostnatým drátem. Tábory prošly tisíce vězňů, mezi nimi i některé významné osobnosti.
Po parlamentních volbách na začátku června 1992 přišla o měsíc později i volba československého prezidenta. V ní se ukázalo, že představy obou vítězů voleb, Občanské demokratické strany v české části a Hnutí za demokratické Slovensko v slovenské části, o budoucím uspořádání státu jsou natolik rozdílné, že urychlují rozpad společného státu. Jedním ze symbolů tohoto rozpadu bylo i nezvolení československého prezidenta, kdy jediným kandidátem byl Václav Havel. Stalo se tak pro odpor slovenských poslanců. Podívejte se na výsledky volby i shrnutí následujících neúspěšných voleb.
12 699
703
4 235
1 151
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.