04:53
Pro mnohé československé občany byla okupace v srpnu 1968 poslední kapkou k rozhodnutí opustit Československo a své příbuzné, přátele, kamarády, zázemí. Zuzana Brejchová a Jaroslav Formánek – dva osudy lidí, kteří odešli. Dva rozdílné příběhy, ale podobné pocity. Jaké byly možnosti opustit totalitní Československo?
Osm statečných si v srpnu 1968 dovolilo protestovat na Rudém náměstí v Moskvě proti okupaci Československa. Demonstranti byli odsouzeni k několikaletým trestům odnětí svobody nebo posláni do psychiatrické léčebny. Nejvíce se lidem do povědomí zapsala Natalja Gorbaněvská.
Vstup vojsk Varšavské smlouvy na území svrchovaného Československa v srpnu 1968 potřeboval následně nějaké právní podložení. Tím se stala smlouva o dočasném pobytu sovětských vojsk z října 1968. V tehdejším parlamentu hlasovala proti pouze čtveřice statečných. Dvě poslankyně a dva poslanci. Co jejich gesto v realitě okupované země znamenalo?
Video pochází z tendenčního pořadu o událostech ze srpna 1969. Tehdejší režim se snažil ukázat demonstranty v negativním světle a dokládal, že za nepokoji stojí zahraničí.
V prosinci 1933 přednesl tehdejší prezident Československé republiky Tomáš Garrigue Masaryk poprvé před filmovými kamerami vánoční poselství. Další už pronášel jeho nástupce, Edvard Beneš. Tradice přetrvala i dále, byť v době komunistického režimu v podobě novoročních projevů. K prvorepublikové tradici se vrátil až prezident Miloš Zeman. Podívejte se na část vánočního projevu Edvarda Beneše z roku 1946.
Jedna a dost možná že jediná varianta státoprávního uspořádání Česka a Slovenska těsně před rozpadem společného státu byl návrh tehdejšího českého premiéra Petra Pitharta na vytvoření de facto konfederace. O co šlo a proč jeho idea neuspěla?
První památkový zákon u nás vznikl v 50. letech 20. století. Už od středověku vznikaly různé seznamy památek, které by neměly být zničeny, ale zachovány pro budoucí generace. U nás vyvolala velkou diskuzi asanace pražského židovského města na konci 19. století. Oficiálně se památky začaly chránit až v 50. letech, kdy je komunistický režim překvapivě nezboural. Excesem ovšem bylo zbourání středověkého města Most kvůli těžbě hnědého uhlí. I dnes se vedou spory o budoucnosti a ochraně památek zejména ze 60. a 70. let 20. století.
Komunista Alexej Čepička zažil po roce 1945 raketovou kariéru. Byl předsedou národního výboru, ministrem vnitřního obchodu i ministrem spravedlnosti. Aktivně se zapojil do událostí komunistického převratu v roce 1948 i do politických procesů padesátých let. Vrcholem jeho kariéry byl sňatek s dcerou prezidenta Klementa Gottwalda, který ho katapultoval do pozice ministra národní obrany. Se jménem Alexeje Čepičky je spojen i vznik pomocných technických praporů (PTP). Po Gottwaldově smrti začal jeho politický pád, který skončil i vyloučením z KSČ.
13 495
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.